MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2016 září

3500 názorů na muzea a kulturní krajiny

Miláno – Začátkem července se v Miláně uskutečnila generální konference Mezinárodní rady muzeí ICOM, které se zúčastnilo na 3500 muzejníků z celého světa. Do hlavního přednáškového programu přijaly pozvání osobnosti globálního významu: spisovatel Orhan Pamuk, landartista Christo, architekt Michele de Lucchi nebo architekt David Throsby. Na půdě mezinárodních komisí proběhly stovky specializovaných přednášek.

O tom, že Itálie bude pořadatelskou zemí generální konference, bylo rozhodnuto v roce 2012. Od té chvíle italští kolegové intenzivně připravovali organizaci a také rozpracovávali téma Muzea a kulturní krajina. Snažili se definovat vztah muzeí a kulturní krajiny, poukázat na spoluutváření kulturní krajiny muzei, která sebe sama vnímají často pouze z perspektivy stěn výstavních sálů. Centrem pozornosti proto nebyla největší italská muzea, ale spíše ta menší, působící mimo hlavní centra.

Největší pozornost na konferenci byla zaměřená na hlavní řečníky. Prvním byl Orhan Pamuk, laureát Nobelovy ceny za literaturu v roce 2006 a autor románu i instituce nazvané Muzeum nevinnosti (2008, česky 2014). Pronesl několik tezí, které konvenují malým muzeím: Mírou všeho je člověk ve smyslu individuality. Muzea nemají představovat historii, ale vyprávět příběhy, nemají představovat národy, ale lidi, nemají být epické, ale lyrické. Budoucnost muzeí spočívá v našich domovech. Malá muzea jsou blíže člověku, velkých muzeí se lidé bojí.

Velmi očekávaná byla přednáška Christa. Rodák z Bulharska, který na přelomu let 1956–57 emigroval přes Československo do Vídně, proslul svými obalovacími projekty, jako bylo zabalení německého Reichstagu v roce 1995. Jeho letošní projekt The Floating Piers, plovoucí molo potažené šarlatovou látkou na jezeře Iseo u Brescie, přilákal během tří týdnů 1,6 milionu lidí. Christo dělá náročné projekty, nicméně důrazně říká, že nemají hlubší smysl a jejich hlavním cílem je vyvolat estetický zážitek.

Příspěvkem do hlavního programu společného pro všechny účastníky byla i panelová diskuse na téma Společenská role muzeí: Noví migranti, nové výzvy. Zahájila ji Giusi Nicolini, starostka ostrovů Lampedusa a Linosa. Popisovala situaci migrantů přicházejících na Lampedusu, jejich internaci v táborech, kde přes veškeré snahy vládne chaos způsobující nedůvěru. Několik pracovníků táborů usilovalo o zpřístupnění místního muzea uprchlíkům. Návštěva muzea způsobila změnu v chování uprchlíků. Vedla ke zklidnění, protože se ocitli v prostředí, jemuž z podstaty věci důvěřovali.

Za Českou republiku se generální konference zúčastnilo téměř 40 muzejníků, z nichž 26 získalo finanční podporu Českého výboru ICOM. Vyslechli příspěvky věnované aktuálním tématům, kolegové předkládali originální a často nekonvenční způsoby řešení různých problémů, dělili se o své zkušenosti. Důležité byly diskuse, ať oficiální, či neformální, kuloárové. Na příští generální konferenci si počkáme do roku 2019 a budeme muset jet až do Kjóta. Nicméně Český výbor ICOM bude pracovat na přihlášce na uspořádání generální konference v roce 2022 v České republice.