MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2018 listopad

Ceny MK a Státní cena za překladatelské dílo

Praha – V neděli 21. října byly na Nové scéně Národního divadla předány Státní cena za překladatelské dílo a Ceny Ministerstva kultury za přínos v oblasti divadla, hudby, výtvarného umění, architektury a kinematografie a audiovize.

Státní cenu za překladatelské dílo získala překladatelka z polštiny Helena Stachová, která do češtiny převedla dvě stovky knižních titulů, mimo jiné díla Sławomira Mrożka nebo Stanisława Lema.

Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti divadla obdržel režisér, scenárista, dramatik a divadelní organizátor Jan Schmid, spjatý především s divadlem Studio Ypsilon. Hudební skladatel Luboš Sluka byl oceněn za celoživotní skladatelskou i redakční činnost a za své postoje v době nesvobody. Je autorem více než sta různorodých hudebních děl, působil jako dramaturg Československé televize či šéfredaktor hudebního vydavatelství Panton. V oblasti kinematografie a audiovize získal ocenění režisér Hynek Bočan, a to především za své filmy z 60. let a tvorbu po roce 1989.

Cenu v oblasti výtvarného umění převzali manželé Jana (*1941) a Jiří (*1940) Ševčíkovi, ministerstvo vyzdvihlo jejich celoživotní kurátorskou, teoretickou i pedagogickou činnost. Ševčíkovi patřili od 80. let k výrazným tvůrcům středoevropského diskursu současného umění a architektury. Společně připravili dlouhou řadu samostatných i skupinových výstav doma i v zahraničí. Jiří Ševčík také od konce 70. let vnášel do českého kontextu myšlenky postmodernistické architektury a urbanismu. Souborné vydání prací Jany a Jiřího Ševčíkových vyšlo v roce 2010 ve svazku nazvaném Texty.

Cenu Ministerstva kultury převzala také architektka a designérka Růžena Žertová (*1932), autorka několika pozoruhodných obchodních domů, později také svítidel či šperků. Žertová vystudovala architekturu na brněnské technice, podstatnou část svého profesního života (1960–1983) pak pracovala ve Státním projektovém ústavu obchodu v Brně. Právě zde vznikly její projekty obchodních domů pro Košice, Pardubice, Ústí nad Labem nebo Ostravu a také netypický (a bohužel nerealizovaný) návrh Prioru na náměstí do Jihlavy, který měl být z velké části umístěn pod zemí. Od druhé poloviny 70. let se Růžena Žertová soustavně věnovala návrhům svítidel, po jejím odchodu z projektového ústavu se staly její hlavní obživou. Téměř neznámé zůstávají Žertové projekty atriových rodinných domů a především kompaktních obytných souborů inspirovaných skandinávskou architekturou. Touto typologií se Žertová intenzivně zabývala od začátku 90. let, většina z jejích studií však zůstala jen na papíře. Mnohostrannou práci této autorky shrnula v roce 2016 monografie Růžena Žertová: Architektka domů i věcí.

Zbývá zmínit dvě ceny, které během slavnostního večera uděleny nebyly. Pár dní poté, co začátkem července získala důvěru vláda Andreje Babiše, rezignovala větší část porotců Státní ceny za literaturu v čele s předsedou komise básníkem Petrem Hruškou. Důvodem byl nesouhlas s faktem, že nová vláda postavila svou legitimitu na tiché podpoře komunistické strany. Spisovatel Jiří Hájíček, kterého komise vybrala jako laureáta ještě před rezignací části porotců, si Státní cenu za literaturu odmítl převzít s odůvodněním, že akce je příliš zpolitizovaná.

Kromě režiséra Bočana navrhla porota pro kinematografii a audiovizi udělit Cenu ministerstva kultury také režiséru Evaldu Schormovi in memoriam. Jeho rodina však ocenění odmítla převzít, neboť podobně jako Petr Hruška a jeho kolegové nesouhlasí s vládou podporovanou komunisty.