MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2018 prosinec - leden

Ceny za architekturu

V podzimních měsících byla udělena obě tuzemská ocenění za nejlepší architektonickou realizaci – Grand Prix architektů s podtitulem Národní cena za architekturu, kterou pořádá spolek Obec architektů, a Česká cena za architekturu, již uděluje Česká komora architektů.

Grand Prix za architekturu získala začátkem října sportovní hala v Dolních Břežanech od ateliéru Sporadical, kupole s kovovým pláštěm v těsném sousedství zdejší základní školy. Dolní Břežany, stejně jako několik dalších obcí v okolí Prahy, například Líbeznice či Dobřichovice, v posledních letech systematicky usilují o kvalitní architekturu svých obecních budov i veřejného prostoru. Národní cenu pro halu v Dolních Břežanech lze vnímat také jako uznání a podporou těchto snah. Kromě hlavní ceny udělila mezinárodní porota ještě dalších pět ocenění – získaly je polyfunkční budova DRN na Národní třídě v Praze od architekta Stanislava Fialy, kostel sv. Václava v Sazovicích na Zlínsku od Ateliéru Štěpán, dřevěná rozhledna Doubravka v pražských Kyjích od Hutě architektury Martina Rajniše, administrativní budova ve Strančicích od architekta Davida Krause a polyfunkční dům Vista Optik ve Valašském Meziříčí od architekta Miroslava Pospíšila. Až na posledně jmenovanou stavbu jde o práce etablovaných architektů, které byly i hojně publikovány. V pětičlenné porotě kromě architektů a architektek z Velké Británie, Rakouska, Slovenska a Estonska zasedl také český zástupce – překvapivě nikoli architekt či teoretik, ale umělec František Skála.

Českou cenu za architekturu, která byla udělena o měsíc později, získala administrativní budova z lehčeného betonu ve Strančicích u Prahy od architekta Davida Krause, která bodovala i v Národní ceně. Syrově vyhlížející dům z hrubého tepelně izolačního betonu bez jakýchkoli dokončovacích úprav si nechala postavit firma, která vyrábí betonové směsi. Budova stojí v průmyslovém areálu, na dohled od obří betonové sýpky, její řešení tedy souzní se specifickým kontextem místa. Mezi finalisty vybrala porota kromě vítěze ještě dalších sedm realizací: obnovu nábřeží říčky Loučné v Litomyšli od ateliéru Rusina Frei architekti, na níž se podíleli i sochaři Dušan Zahoranský a Pavla Sceranková, dále polyfunkční budovu Dorn v Brně od ateliéru RAW, sportovní halu v Dolních Břežanech od Sporadicalu (laureáta Grand Prix Obce architektů), obnovu horské boudy pro pivovar Trautenberk v Malé Úpě od kanceláře ADR, přestavbu mlýna u Slap na bydlení od Stempel & Tesař architekti, stanici lanové dráhy na Pustevnách od architekta Kamila Mrvy a vyhlídkovou útulnu na řopíku u Vratěnína od architekta Jana Tyrpekla.

Cenu za výjimečný počin získal v rámci České ceny za architekturu architekt Roman Koucký a jeho tým Metropolitního plánu za „hledání nové cesty v územním plánování“ a také pražský CAMP, tedy Centrum architektury a městského plánování, za svůj neotřelý přístup k propagaci architektury.

V sedmičlenné porotě České ceny za architekturu zasedli renomovaní evropští architekti a architektky, například švýcarský architekt Carlo Baumschlager, Robert Konieczny z Polska nebo Roger Riewe z Německa, který porotě předsedal. Jediným českým zástupcem byl architekt Ivan Reimann, který ovšem od začátku 80. let žije a pracuje v Německu.

Grand Prix architektů – Národní cenu za architekturu uděluje spolek Obec architektů již od roku 1994, prestiž Obce i její ceny zvláště u mladší generace však postupně klesala. Stavovská profesní organizace Česká komora architektů (ČKA) se snažila s Obcí architektů dohodnout na společně udílené ceně, v letech 2007–2011 tak Grand Prix tak proběhl pod hlavičkou obou organizací, kvůli neshodám se však poté opět rozešly. V roce 2016 pak ČKA založila vlastní ocenění, Českou cenu za architekturu. Toto schizma je pro širší veřejnost matoucí, na druhou stranu je to šance, jak přitáhnout pozornost médií i veřejnosti ke kvalitním realizacím.

Krom těchto dvou cen existuje ještě ocenění Stavba roku udělované v mnoha kategoriích na krajské i celostátní úrovni, jemuž však dominují spíše stavebně-technická, a nikoli architektonická kritéria. Organizátorem Stavby roku je nadace ABF, která vznikla transformací Československého střediska výstavby a architektury (fungovalo v letech 1968– 1991). Kromě stavby roku uděluje také ceny Architekt roku (letos ji dostal Petr Hájek) a Young Architect Award.