MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2014 říjen

Církevní restituce

Praha – Národní galerie se rozhodla vyhovět restitučním žádostem trojice církevních řádů a vydat jim Vyšebrodský cyklus, Puchnerovu archu a dvojici oltářních obrazů Petra Pavla Rubense. Restituovaná díla nadále zůstanu součástí stálých expozic v Anežském klášteře a Šternberském paláci jako zápůjčky a to minimálně po dobu patnácti let. Jiřímu Fajtovi se tak podařilo dobu zápůjčky prodloužit o pět let, letos v lednu zástupci galerie hovořili o tom, že restituenti slibují díla v galerii ponechat po dobu deseti let.

„Vidíme, že čtvrtstoletí bylo nutné k tomu, aby světlo světa spatřil zákon 428, který se zabývá nápravou křivd v této oblasti. Vidíte, že obrazy, o které se v tuto chvíli jedná, o ty tři významné soubory, nikdo neodveze nikam do Vatikánu, nikdo si je neodnese ani do Vyššího Brodu, ani tedy do podhradí, do kláštera Sv. Augustina. Zůstanou zde v Národní galerii, budou opět přístupné, tak jako byly dosud, pouze bude jasně řečeno, kdo je jejich vlastníkem, kdo je kdysi před staletími buď koupil, nebo dostal,“ prohlásil na tiskové konference ve Šternberském paláci ministr kultury Daniel Herman. „Věci jsou, jak mají být.“

Jakkoliv je zákon č. 428/2012 Sb. často nazýván restitučním zákonem, jeho hlavním cílem je odluka církví od státu. O vydávání uměleckých děl z muzejních sbírek se při jeho projednávání vůbec nemluvilo. Měl se týkat primárně nemovitostí a na movité památky se vztahovat jen pokud tyto „funkčně souvisí“ s nemovitostmi z původního církevního majetku. Ilustrativním příkladem takovéto souvislosti mohou být Rubensovy obrazy z dodnes existujícího hlavní oltář malostranského kostela svatého Tomáše, pro nějž byly v 17. století objednány. V případě obou středověkých deskových cyklů, o jejichž původním vzhledu a umístění se jen dohadujeme, se ocitáme na mnohem nejistější půdě. Cisterciákům, respektive křížovníkům kdysi sice patřily, co ale konstituuje „funkční souvislost“?  A je dostatečné, že ji místo soudu definují právní experti?

„Je mnoho argumentů, že Vyšebrodský cyklus vznikl přímo pro Vyšší Brod, ať už se jednalo o hlavní oltář nebo o chórovou přepážku. Funkční souvislost s liturgickým prostorem kláštera podle mě nemůže být zpochybněna,“ odpověděl Jiří Fajt a dodal: „Nechali jsme si vypracovat dva právní posudky, jeden od spoluautora komentáře k restitučnímu zákonu. Na jejich základě NG došla k názoru, že byl naplněn zákon.“ Ministr Herman byl ještě razantnější. „Tady se nejedná o žádný spor. Je to zcela jednoznačná věc a není důvod takovéto nesporné věci dávat k soudu,“ reagoval ministr, který jen o pár minut dříve patetickým tónem hovořil o naplňování zákona a řádu věcí.