MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2019 březen

Dvouprocentní umění pro Prahu

Praha – Na předvánočním zasedání Zastupitelstva hl. m. Prahy byla schválena stálá Komise pro umění ve veřejném prostoru. Jejím předsedou je architekt a nově i rektor Fakulty architektury Technické univerzity Liberec Osamu Okamura. Dále v ní zasedne Adam Budak jakožto zástupce Národní galerie, jejímž je kurátorem, profesorka UMPRUM Milena Bartlová, nebo kurátorka Sbírky veřejné plastiky Galerie hlavního města Prahy (GHMP) Marie Foltýnová. Další komisařkou je knihovnice a dokumentátorka Archeologického ústavu Barbora Hrůzová, která je zároveň zástupkyní Pirátů, či spisovatelka Soňa Kodetová (STAN). Poslední komisařkou je Denisa Václavová, která stojí za organizací festivalu 4+4 dny v pohybu a zároveň je kurátorkou Galerie Proluka. Komise má k dispozici též tajemnici, která je zaměstnankyní magistrátu. Komise a celý program „Umění do veřejného prostoru“ je plánován v pilotním režimu fungování na dva roky, s tím, že poté proběhne zhodnocení.

Postup při výběru realizací prošel dlouhým vývojem a ve finální podobě zahrnuje spolupráci Institutu pro plánování a rozvoj (IPR) a GHMP. IPR nejprve vytipuje místa v Praze, která svým charakterem, stavem a kontextem vyhovují možnosti, aby zde bylo umělecké dílo umístěno (tedy s ohledem na plánované rekonstrukce, stávající stav a kontext historický i urbanistický) a jež jsou zároveň v majetku hl. m. Prahy. Velká část veřejně přístupných prostorů města totiž patří městským částem. Seznam takových míst pak IPR předá zástupcům GHMP jakožto odbornému garantovi programu a galerie zorganizuje výběrové řízení, určí jeho přesnou podobu a pravidla. Členy do konkrétních porot doporučuje právě nová Komise MHMP pro umění ve veřejném prostoru, která je poradním hlasem pro Radu města, jež má vždy poslední slovo ve schvalování výdajů města. Finance jdou ze speciálního fondu, který obsahuje 2 % z celkového množství peněz skutečně proinvestovaných hlavním městem Prahou za předchozí kalendářní rok. Zřízení tohoto fondu se zdařilo ještě předešlému vedení, rozhodnutí padlo již v červnu 2018, zejména díky tehdejšímu pražskému zastupiteli Matěji Stropnickému (Zelení). Vyjednávací zádrhel však představovala jména členů komise. Již loni bylo též schváleno, jakým způsobem bude probíhat přerozdělování ze zmíněného fondu: maximálně 50 % z financí by mělo být proinvestováno formou veřejných či vyzvaných soutěží na nová umělecká díla a maximálně do výše 50 % (tedy ono druhé procento) pak může jít na nákup již hotového díla.

Jistou překážkou pro rozlet výtvarníků může být podmínka, že finance musejí být proinvestovány, tedy splňovat podmínky investice, například mít hmotnou (amortizovatelnou) podobu a konkrétní časový rámec (výroby i trvání), což vylučuje efemérní instalace či performance. Dokud však nevzniknou alespoň nějaké pilotní pokusy, nebude zřejmé, k čemu program je a jaká je jeho udržitelnost, respektive trvanlivost.