MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2018 únor

Finalisté Ceny Jindřicha Chalupeckého 2018

Praha – V polovině února byla vyhlášena jména finalistů 29. ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého (CJCh). Obměněná porota vybrala mezi necelými devíti desítkami přihlášek pět jmen, která mohou být pro mnohé překvapením: Alžběta Bačíková, Lukáš Hofmann, Tomáš Kajánek, Kateřina Olivová a Adéla Součková

Alžběta Bačíková (*1988) se ve svých videích věnuje tématům, která ve společnosti nejsou příliš vidět, ale jsou určitým příznakem hlubších souvislostí: zabývala se například tématem práce nájemných společníků a společnic a jejich odměňováním nebo feministickým hrdinkám v literatuře. Bačíková dokončuje doktorát na FAVU VUT v Brně, aktuálně také spolu s Annou Remešovou vede pražskou galerii etc.

Saliva, občanským jménem Lukáš Hofmann (*1993), je z letošních finalistů nejmladší, na diplomovou práci v Ateliéru Tomáše Vaňka / Intermédia III. na pražské AVU se teprve chystá. Má za sebou nicméně již řadu výstav doma i v zahraničí, naposledy jsme mohli vidět jeho performance v ostravské galerii Plato v rámci doprovodného programu k výstavě Přípravný materiál k teorii mladé dívky. Saliva pracuje s módou jako médiem, jehož prostřednictvím je možné předávat emoce, odbourávat frustrace a mapovat nálady společnosti.

Také Tomáš Kajánek (*1989) je studentem ateliéru Tomáše Vaňka. Pracuje v médiu video- a fotoperformance a zajímá se o společenské problémy, jako je násilí, komunikace a politika vyjednávání svobody versus její restrikce. Kajánek je také aktivní v Ateliéru bez vedoucího, který tvoří kolektiv studentů a absolventů různých ateliérů, kteří kriticky uvažují o podmínkách a situaci ve vysokém uměleckém školství.

Pro Kateřinu Olivovou (*1984) je důležitým tématem její vlastní tělo a médiem performance. V nich zpracovává otázky ženství i vlastní pozice v uměleckém světě (projekt Kojící guerrila) i v partnerském vztahu. Olivová vede brněnskou minigalerii Umakart.

Pětici uzavírá malířka a performerka Adéla Součková (*1985), která se ve svých dílech věnuje otázkám proměny tradičních vzorců chování spolu s nástupem digitálních a virtuálních technologií do běžného života. Součková vystudovala v ateliéru Vladimíra Skrepla na pražské AVU a absolvovala i drážďanskou akademii u Ulrike Grossarth. Vystavuje doma i v zahraničí.

V porotě letos zasedne kurátorka a ředitelka slovinské Galerie moderního umění Zdenka Badovinac (předsedkyně poroty) a ředitelka Národních muzeí Černé Hory i tuzemské platformy Artyčok.tv Vjera Borozan. Dále Lenka Klodová, umělkyně a vedoucí Ateliéru tělového designu na FaVU VUT v Brně, kurátor a umělecký ředitel Plato Ostrava Marek Pokorný. Dalšími porotci budou kurátorka a výkonná ředitelka organizace Art in General v New Yorku Laurel Ptak a Vasif Kortun, kurátor a donedávna i programový ředitel galerie SALT v Istanbulu.

Stejně jako v předchozích dvou letech, bude i letos na programu výstava hosta, jehož práce má finalisty doplňovat. Tentokrát organizátorky oslovily rumunskou performerku a výtvarnici Alexandru Pirici, která propojuje tanec s výtvarným uměním. Její práce byla zařazena na přehlídku Skulptur projekte Münster 2017 a své performance prezentovala i v Neue Berliner Kunstverein nebo v rámci devátého Berlínského bienále v roce 2016.

Ředitelka CJCh a současně jedna z kurátorek finálové výstavy Karina Kottová představila též vizi svého týmu (vedle Kottové jej aktuálně tvoří kurátorka Tereza Jindrová a produkční a příležitostně i kurátorky Veronika Čechová a Barbora Ciprová) směřující k budoucnosti CJCh. Pozornost by měla být napřena do více směrů a neměla by se tolik soustředit na pozlátko ocenění v soutěži. Soutěžní charakter sice spolu s hlavní slovem poroty CJCh zatím zůstane, ale v paralelním termínu k pražské finálové výstavě proběhne v Brně přehlídka děl autorek a autorů, kteří v minulosti dostali cenu diváků. Ta je udělována osmým rokem jako paralelní ocenění (vítěz či vítězka hlavní ceny ji dosud neobdrželi).