MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

únor / 2019
Aktuální
číslo
  únor

/ První republika v Národní galerii

/ Rozhovor s Jiřím Frantou a Davidem Böhmem

/ Nové evropské expozice islámského umění

obsah

 

Výběr z archivu

O nejslavnější Schieleho kresbě ve
sbírce pražské Národní galerie

Na okraj výstavy Konec zlatých časů...

Rozhovor s Josefem Koudelkou
"Knížka je daleko víc než jedna fotografie.
Každý dokáže, třeba i náhodou, udělat
jednu,dvě slušné fotografie, ale dát
dohromady pořádnou knížku, aby to
dávalo smysl, to je něco jiného."

Rozhovor se Zdenkem Felixem 
Teoretik umění Zdenek Felix je jako tažný
pták, nestěhuje se však za dobrým poča-
sím, ale za uměním. Koncem dubna
oslavil osmdesátiny, rozhovor s ním jsme 
přinesli právě před deseti lety.

Frieze London již po desáté

Ve čtvrtek 11. října otevírá v londýnském Regent’s Park veletrh umění Frieze London. Do neděle 14. října se zde představí více jak 1000 umělců zastupovaných 175 galeriemi z 35 zemí světa. V letošním roce se veletrh rozšířil o sekci Frieze Masters, s galeriemi, které prodávají tradičnější formy umění rozpínající se od artefaktů starého Egypta až po začátek našeho tisíciletí.

Součástí Friezu je vedle hlavní sekce také část představující mladé galerie. Frieze Fokus uvádí galerie vzniklé po roce 2001 a představující ne více jak 3 autory a Frieze Frame galerie mladší šesti let s jedním autorem. Do výběru 25 nejmladších galerií se dostal také pražský SVIT s kolekcí fotografií od Jasanského a Poláka a vystřídal tak letos sedmiletou galerii Hunt Kastner.

Frieze London si vysloužil pověst veletrhu pro „hypermoderní a cool“ klientelu. Začlenění starého umění lze proto chápat dvojím způsobem. Buď se hypermodernost nevyplácí a obchod s tradičními hodnotami získává opět své místo v diskusi o současných možnostech dynamicky se proměňujícího sběratelství a nebo se staří mistři stali součástí toho, co je cool. Organizátoři se pochopitelně přiklánějí k druhému zmíněnému a mluví o zájmu současných umělců o dialog s mistrovskými díly, jak jsme měli možnost vidět například na loňském benátském bienále, kde Tintoretta kurátoři vystavili spolu se současnými umělci.

Když v roce 2003 probíhal první ročník veletrhu nebylo zdaleka jasné, v jak významnou událost se veletrh promění. Po třech letech existence si organizátoři pochvalovali, že se Londýn zapisuje na mezinárodní mapu současného umění a dnes se o Frieze London mluví jako o jedné z nejvýraznějších akcí na světě s návštěvností blížící se 70 000 lidí. Důvodem pro založení veletrhu byla potřeba uvést mladé umění do povědomí současných sběratelů, vytvořit nový životní styl, vzpomíná jeho spoluzakladatel Matthew Slotover. Není proto divu, že se v souvislosti s Friezem objevuje termín „Frieze effect“, označující módnost současného umění.

Frieze London nechce být jen klasickou přehlídkou komerčních galerií, jeho proklamovaným cílem je být festivalem, který ovládne celé město. Vedle prezentace komerčních galerií se současným uměním, proto probíhá také výstava soch nebo série filmových promítání a přednášek. Součástí festivalu jsou dokonce i neortodoxní zásahy do veřejného prostoru, které v některých případech získávají podobu pomíjivých situací. Příkladem je skupina vařících umělců, která připraví chaotickou večeři (Grizedale Arts a Yangjiang Group), proměna Regent’s Parku Joannou Rajkowskou či kriminální scénu od Aslı Çavuşoğlu.

Za zmínku stojí spolupráce veletrhu s Tate. Tzv. Outset/Frieze Art Fair Fund je sbírkou peněz určenou k nákupu umění. Důležité je, že galerie nezíská peníze, ale nakupuje právě na probíhajícím festivalu. Od roku 2003 získala Tate tímto způsobem celkem 86 prací od 57 umělců.

www.friezelondon.com