MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2008 květen

Funkcionalismus nám padá na hlavu

V Muzeu moderního umění v Olomouci právě probíhá výstava věnovaná architektonické tvorbě Elly a Oskara Oehlerových. Dvojice manželů společně vytvořila mnoho kvalitních děl funkcionalistické architektury, tyto stavby ale dlouho zůstaly veřejnosti neznámé. Může za to mimo jiné nedostupnost archivních materiálů o jejich tvorbě, kterou zapříčinily tragické životní zvraty. Osud manželů poznamenala druhá světová válka, kterou částečně prožili v koncentračních táborech, a také situace po únorovém převratu, jež jim vzala možnost nezávislé projekční činnosti a zapojila je do státních projekčních ústavů. Nemohli se tak již vrátit k tomu, v čem tolik excelovali před válkou – návrhům rodinných domů a vil.

K jednomu z jejich nejzajímavějších počinů na tomto poli patřila bezpochyby vila továrníka Františka Wewerky v Lipníku nad Bečvou z roku 1937. Stavba na podélném půdorysu, jejíž celistvá hmota ve formě hranolu, pásová okna, střešní terasa a volný obytný prostor se spouštěcími okny do zahrady splňovaly všechny náležitosti moderní meziválečné architektury, měla stejně pohnutý osud jako její autoři. Po konci války byl tento funkcionalistický skvost znárodněn a v roce 1958 prošel necitlivými úpravami. Jeho chátrání nezastavil ani listopad 1989 a navrácení manželům Wewerkovým, kteří jej s ohledem na svůj vysoký věk nabídli městu. Město tento dar odmítlo, a tak byla vila prodána vedení bývalé Wewerkovy továrny. Noví majitelé se rozhodli vilu zrekonstruovat, a přestože již existuje projekt na její opravu, nikdy k ní nedošlo a dům, který se stal mezitím kulturní památkou, vážným způsobem chátrá dál.

Tato situace odkrývá několik zajímavých paradoxů v domácím přístupu k architektuře. Na jedné straně zde v posledních letech nepopiratelně probíhá celospolečenská architektonická osvěta: vychází velké množství kvalitních knih, historikové umění odkrývají nová fakta (viz tvorbu manželů Oehlerových), vznikají rozhlasové a televizní pořady, konají se přednášky a diskuse, architektonická témata se pravidelně objevují v českých denících a dalších periodikách. Pojem funkcionalismus je vyslovován s patřičnou národní hrdostí a s vědomím jedinečnosti v celosvětových souvislostech, je používán jako kouzelné zaklínadlo v českých průvodcích pro cizince, nejeden zahraniční badatel přijede obdivovat jeho krásy. A pak to většinou praskne. Brněnská vila Tugendhat? Ano, tady ji máte, ale na terasu radši nechoďte, ať se pod vámi nepropadne... Světově proslulá kolonie Nový dům? Fuchsův hotel Avion? Kranzova kavárna Era? Wewerkova vila manželů Oehlerových? Ano, i toto je český funkcionalismus. Ať již za tím stojí neschopnost představitelů města dohodnout se, neochota památkového ústavu ke komunikaci či nevhodné podnikatelské záměry, škody u těchto „kulturních památek“ (!) jsou často nezvratné. Doufejme, že se situace změní po schválení novely zákona o památkové péči, kterou právě projednává parlament.