MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2009 listopad

Galerie Rudolfinu(p)m

Praha – Ministerstvo kultury v úterý 20. října nečekaně ohlásilo, že Galerie Rudolfinum bude od 1. ledna příštího roku organizačně podléhat Uměleckoprůmyslovému museu. Dosud byla součástí České filharmonie. Toto administrativní opatření je pracovníky galerie i kulturní veřejností chápáno jako pokus o záchranu galerie, o jejíž budoucnost pod novým ředitelem filharmonie Vladimírem Darjaninem panovaly vážné obavy. Jak bude nové uspořádání fungovat, není ještě jasné. Nejde ani tak o výstavní dramaturgii, která by podle ředitele galerie Petra Nedomy i ředitelky UPM Heleny Koenigsmarkové neměla doznat výraznějších změn, jako o otázku, za jakých podmínek bude UPM sály Rudolfina využívat.

Vladimír Darjanin nastoupil do čela filharmonie k 1. červenci letošního roku. Ještě předtím, než se ředitelského postu ujal, dostala se na veřejnost informace, že chce odvolat šéfa galerie (podrobně AA 2009/7–8). Na nátlak ministra kultury nakonec souhlasil, že své rozhodnutí ještě přehodnotí a že Nedomu ponechá ve funkci minimálně do konce roku. Slíbil, že následující tři měsíce s ním bude jednat a že své rozhodnutí o další budoucnosti galerie oznámí do konce září. Nejenže slibovanou tiskovou konferenci nikdy nesvolal, ale s Nedomou se dokonce ani jednou nesetkal. Situace se během léta postupně zhoršovala a vše nasvědčovalo tomu, že nové vedení filharmonie se snaží galerii v její stávající podobě zlikvidovat.

Šéf filharmonie byl ministrem Václavem Riedlbauchem postaven před hotovou věc; tisková zpráva ministerstva uvádí, že k převodu galerie dochází na základě dohody ministra, ředitele galerie a ředitelky muzea. Dva dny po oznámení této změny se Darjanin v Hospodářských novinách nechal slyšet, že je se zvoleným řešením „velice spokojen“. „Galerie Rudolfinum přestane odsávat finanční prostředky z rozpočtu České filharmonie. Předpokládám, že i nadále bude sídlit v stávajících prostorách, které jsou ve správě ČF, a bude nám za něj platit odpovídající nájemné,“ dodal.

Formulace, že galerie odsávala prostředky z rozpočtu ČF, je nehorázná. V jejím statutu se totiž uvádí, že „posláním České filharmonie je provozování koncertní a výstavní činnosti“. Jak Darjanin dobře ví, šéf ČF není jen ředitelem orchestru. „Česká filharmonie je instituce, která se skládá ze tří částí – orchestru, galerie a správy budovy Rudolfina,“ vysvětloval začátkem října v rozhovoru v týdeníku Euro. Darjanin jako nový ředitel mohl nabídnout vlastní vizi, jakým směrem by se výstavní činnost ČF měla ubírat, avšak to nikdy neučinil. Nikdy dokonce ani nevysvětlil, co mu vadí na způsobu, kterým Nedoma galerii vede. Ve svém kandidátském projektu naopak práci galerie chválil.

Převedení galerie z ČF pod správu UPM představuje čistě administrativní opatření, neboť obě instituce jsou příspěvkovými organizacemi ministerstva kultury. Přesto je nanejvýš důležité, jak přesně budou nastaveny jejich vzájemné vztahy. Výši státního příspěvku na výstavní činnost galerie a na platy zaměstnanců, o niž by se měla snížit dotace ČF a naopak navýšit dotace UPM, lze vyčíslit poměrně snadno. Na ministerstvu však je, aby stanovilo podmínky, za jakých bude UPM využívat prostory ve správě ČF. Dosavadní Darjaninovo chování i jeho výše citované prohlášení naznačují, že nový model nemůže fungovat jen na nějaké gentlemanské dohodě mezi ním a ředitelkou UPM. Stejně tak je nesmysl, aby si dvě příspěvkové organizace téhož zřizovatele mezi sebou hrály na tržní prostředí a vzájemně si pronajímaly prostory.

Problémem zvoleného řešení jsou jeho účelovost a nesystémovost. Při troše dobré vůle si lze představit, že muzeum i galerie sloučením získají – UPM bude moci využívat prostory tzv. Malé galerie, Galerie Rudolfinum získá partnera se silným sbírkovým a badatelským zázemím. Systémově čistým řešením by bylo odvolat šéfa ČF, který manažersky zjevně selhal. Budova Rudolfina byla od počátku zamýšlena jako koncertní a výstavní prostor. Pokud tato jednota není udržitelná, mělo by ministerstvo přistoupit k celkové reformě a nově definovat vztahy mezi filharmonií (= orchestrem), galerií a správou budovy.

Stát na činnost ČF v loňském roce přispěl, včetně mimořádných a účelových dotací, necelými 83 miliony korun. 8 milionů z této částky bylo určeno adresně na výstavní činnost. Celkový rozpočet galerie činil přibližně 16 milionů korun. Zbytek této částky byla galerie schopna pokrýt z příjmů ze vstupného, prodeje katalogů a suvenýrů a ze sponzorských darů. Na celkových nákladech ČF (198,5 milionu korun) se galerie podílela pouhými 8 procenty. Náklady na provoz a opravy budovy Rudolfina loni činily 24 milionů korun, přičemž nikdy nebyly rozpočítávány zvlášť mezi orchestr a galerii. Z výroční zprávy nelze ani vyčíst, do jaké výše je pokrývala dotace ministerstva.