MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2019 duben

Granty 2019

Grantové komise Ministerstva kultury rozdělily mezi projekty z oblasti výtvarného umění celkem 65,6 milionu korun. V porovnání s loňským rokem je to o 6 milionu více (59,3 v roce 2018). Grantová komise magistrátu hl. města Prahy přidělila letos na výtvarné umění 14,1 milionu, což je výrazně méně než v roce 2018, kdy šlo na podporu umění 25,6 milionu. Výraznější rozdíl v tomto případě zřejmě způsobily víceleté granty, o které letos v oblasti výtvarného umění nikdo nežádal (kromě Meet Factory, která však žádá jako celek, včetně programu hudebního a divadelního).

Část ministerských peněz byla rozdělována v rámci dotačního programu na podporu festivalů. V oblasti výtvarného umění šlo o Cenu Jindřicha Chalupeckého, která získala na program 1,4 milionu (a navíc ještě 750 tisíc na výstavy), dále žižkovský Neighbourhood Boogie Woogie, tedy letní minifestival současného umění (80 tisíc) a stotisícovým příspěvkem byl podpořen i Týden umění, který je organizován vydavatelstvím, jež stojí též za tímto časopisem.

Mezi periodiky získal nejvyšší podporu Artalk.cz – 750 tisíc, což je o 150 tisíc méně než vloni, což podle šéfredaktorky Anny Remešové znamená, že zřejmě nebude pokračovat slibně začatá Artalk Revue. Art+Antiques podpořilo ministerstvo 600 tisíc (čtenáři se mohou těšit například na nové webové stránky), architektonické Era 21 získala (450 tisíc). Nižšími částkami, jež však odpovídají požadavkům, podpořilo ministerstvo akademické recenzované tituly Umění a Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny. V kategorii neperiodického tisku získala podporu (mimo mnoha jiných projektů) například doprovodná publikace k výstavě Architektura logistiky v galerii VI PER (viz AA 3/2019), která se bude věnovat velkokapacitním skladům v české krajině, nebo monografie Františka Koblihy od Otto Urbana, Pavla Růta a Karla Kolaříka (240 tisíc).

V absolutních číslech dosáhlo na největší podporu Centrum současného umění Futura – 2,2 milionu na výstavní projety z ministerstva a 700 tisíc od magistrátu. Další finance pak šly na rezidenční pobyty. Sesterský projekt Karlin Studios byl též hodnocen velmi vysoko. Z ministerstva získal 1 milion a z magistrátu 900 tisíc. To je víceméně stejně jako v minulých letech. Nejistá pozice nové ředitelky či ředitele Futury se do žádostí (respektive jejich výsledků) nepromítla a nový vedoucí tak bude mít čas a finance na klidný rozjezd ve funkci.

Na celoroční program získaly finance také pražské galerie Display a Centrum pro současné umění (oba subjekty po 1,5 milionu), milion dostanou brněnské instituce Dům umění a Turistické a informační centrum města Brna (TIC Brno), stejnou částku přikleplo ministerstvo Fotograf Gallery. Z dalších podpořených institucí zmiňme ústecký Dům umění Hraničář a letos i pražský DOX, který však z požadované částky 4,5 milionu získal „pouze“ 800 tisíc Kč.

V kategorii sbírkotvorných institucí dostala většina (regionálních) galerií vše, co požadovaly, vysoko se umístilo i Museum Kampa, jež obdržela v téže kategorii 1,3 milionu na celoroční provoz.

V kategorii celoroční činnosti „ostatních projektů“ pak nejvyšší podporu od ministerstva kultury získaly sdružení Are (650 tisíc, k tomu ještě 250 tisíc od magistrátu), dále INI Project, který vedle galerie organizuje například Cenu Věry Jirousové a UMA Audioguide (590 tisíc), a Plato Ostrava na projekt Bauhaus 100, který se má věnovat významnému výročí. Smutnou zprávu přinesly výsledky pro Sdružení kritiků, které organizuje cenu pro mladou malbu a další výstavy v nejvyšším patře Paláce Adria. Ani jedna z komisí jim totiž nedoporučila udělit grant. Důvodem je podle slovního hodnocení především špatně sestavený rozpočet a nejasný přínos programu.

Diskuse se vedou kolem tzv. blokové výjimky, s níž je nutno počítat v žádostech o magistrátní podporu. V roce 2017 byla do formulářů totiž vložena povinnost vyjít vstříc tzv. „obecnému nařízení blokové výjimce“, které říká, že maximálně 80% procent příjmů rozpočtu instituce může být ze státního rozpočtu (celková výše grantu však může pokrýt pouze 70% rozpočtu rozpočtu). V praxi to tak znamená, že menší neziskové galerie, ale i středně velké instituce musí získat 20% ze soukromých zdrojů, což je v našem prostředí velmi problematické, ačkoliv i u nás platí, že si daňový poplatník může příspěvek konkrétní neziskové organizaci odečíst ze základu daně až do výše 2%. V prohlášení, které zaslali na konci letošního února zástupci pražských kulturních institucí radní pro kulturu Haně Třeštíkové (Praha sobě) čteme: „Za prvé, žádná další státní organizace, vč. samotného MKČR, ve svých grantových programech takové omezení neuplatňuje. To samotné je již ku podivu, neboť nařízení EU by měla být aplikována všemi institucemi státu jednotně. Za druhé, úspěch v jakémkoliv dalším grantovém řízení podporujícím totožný projekt státními prostředky zvedá zároveň nutný finanční podíl prostředků „nestátních“ na celkových nákladech (min. 20 %). Dochází tak ke zcela paradoxní situaci, kdy organizace musí zvažovat, zda dotace nevrátit, a to i přesto, že byla v zajišťování prostředků úspěšná.“ Dále zde najdeme citát nařízení Evropské unie, z nějž podle signatářů plyne, že grantová podpora nenaplňuje znaky „veřejné podpory“ tak, jak ji definuje evropská směrnice. Mezi signatáři, jichž je v dopise zaslaném magitrátu asi třicet, najdeme zástupce Společnosti Jindřicha Chalupeckého, Centra současného umění Praha, Centra současného umění Futura, platformy Artyčok, Fair Artu, Akademie výtvarných umění anebo ArtMap.