MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2016 prosinec - leden

Historicky nejvyšší rozpočet na kulturu (a církve)

Praha – Rozpočet ministerstva kultury na rok 2017 by měl být o 870 milionů korun vyšší než v letošním roce. Celkově má mít resort k dispozici 12,6 miliardy korun, tedy zatím nejvíce. Návrh rozpočtu počátkem listopadu podpořil sněmovní kulturní výbor beze změn. Výraznou částkou v navýšení rozpočtu je 200 milionů korun na platy zaměstnanců příspěvkových organizací.

Průměrný plat těchto pracovníků by se tak mohl zvýšit z loňských 23 619 korun a letošních 26 079 na 28 329 korun. Vláda slíbila všem státním zaměstnancům pětiprocentní růst mezd, pracovníci v kultuře by ale měli mít platy vyšší o deset procent. Dlouhodobě však byly hluboko pod celostátním průměrem. Nutno též dodat, že podle nedávného průzkumu Art+Antiques se platy ve všech muzeích umění zřizovaných ministerstvem (Národní galerie v Praze, Moravská galerie v Brně, Muzeum umění Olomouc a Uměleckoprůmyslové museum v Praze) pohybují pod deklarovaným celoresortním průměrem.

Návrh státního rozpočtu počítá s výdaji 1,3 bilionu, rozpočet kultury by tak v příštím roce atakoval jedno procento, o které usilují české vlády, respektive ministři kultury dlouhodobě. Podíl v tuto chvíli při zmíněných číslech činí 0,96 procenta, což je zmíněnému nejblíže za posledních více než 20 let – jsou v něm ale i nemalé výdaje státu na církve.

Snahu přiblížit se jednomu procentu, tedy evropskému standardu, má současná vláda v programovém prohlášení a je zakotven i v koaliční smlouvě. Že jde o jedno procento bez výdajů na církve a že by ho chtěl dosáhnout právě v roce 2017, kdy Sobotkově vládě bude končit mandát, zmínil současný ministr kultury Daniel Herman již v době svého nástupu do čela úřadu. „Jde o rozpočet ministerstva bez výdajů na církve, s nimi by to přibližně bylo 1,3 procenta státního rozpočtu,“ řekl v červenci 2014.

Za jeho vedení ministerstva rozpočet resortu rok od roku rostl, potíž může být ale při vnímání rozpočtu v tom, že právě od roku 2014 ho v podstatě uměle navyšují větší výdaje církvím. Zatímco do té doby přes resort šly jen peníze na platy duchovních, od roku 2014 rozpočet zahrnuje i dvoumiliardovou částku, která je součástí majetkového vyrovnání státu s církvemi.

V roce 2014 tak měl resort při přibližně stejném rozpočtu jako v předchozích letech reálně o 2,5 miliardy korun méně. Od doby, kdy začal zákon o restitucích platit, ale klesají příspěvky na činnost církví. MK tedy příští rok na církve z 12,6 miliardy vydá 3,37 miliardy. Zatímco objem peněz na náhrady za nevydaný majetek v církevních restitucích o něco vzroste a bude činit přes dvě miliardy korun, na 1,3 miliardy korun klesnou příspěvky na podporu činnosti církví.

Přidáno dostanou oproti letošku příspěvkové organizace, tedy největší národní kulturní instituce, zvedla se podpora živého umění, kde ministerstvo otevírá nový program určený pro velké festivaly. Z letošních 45 milionů korun by na ně mělo jít v příštím roce 100 milionů – v tomto případě se ale mnohasetmilionové navýšení rozpočtu MK neprojevuje, protože když ministr žádal vládu o schválení programu, říkal, že nebude mít nárok na rozpočet. Z téměř šesti miliard na příspěvkové organizace má jít miliarda stejně jako letos na program péče o národní kulturní poklad, tedy aktuálně rekonstrukce budov Národního muzea, Národní knihovny (Klementina) a Státní opery.

Lehce se sníží suma určená na kulturní aktivity, tedy převážně grantové programy v oblasti živého umění (z letošních 537 na 522 milionů), výrazně víc ale dostanou proti letošku a zejména předcházejícím letům profesionální divadla a orchestry – 160 milionů namísto letošních 92 milionů; tato částka také patří do podkapitoly Kulturní služby.

Jen málo klesá suma určená na několik památkových programů, na jejichž podfinancování si dlouhodobě stěžují zástupci obcí i památkáři. Letos do nich šlo 658 milionů, příští rok to má být 627 milionů. Přesto je to méně, než bylo v letech 2009 až 2011, kdy do osmi památkových programů šlo téměř 800, respektive 700 milionů a suma pak klesala až na 400 milionů v roce 2013. Od té doby zase pomalu roste, příslušní odborníci ale potřebu těchto programů odhadují na více než miliardu korun ročně.

Ministr Herman na jaře, když se vyhlašovala národní cena za nejlepší péči o památky, říkal, že by rozpočet ministerských památkových programů pro příští rok rád navýšil na 1,06 miliardy a v roce 2018 na 1,2 miliardy. Argumentoval tím, že v roce 2014 přibližně 13 milionů návštěvníků památek v Česku utratila 8,5 miliardy, z čehož veřejné rozpočty dostaly tři miliardy korun. Zatím návrh rozpočtu na příští rok ale počítá se sumou třetinovou.