MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2011 březen

Hlavně tajně

Praha – Do pátku 11. března se mohou zájemci o post generálního ředitele Národní galerie hlásit na Ministerstvu kultury. Jména členů komise, která bude z přihlášených vybírat, ministerstvo tají. Prý proto, aby byli uchráněni „před možným tlakem zainteresované veřejnosti a neúměrným mediálním zájmem“. Poradní orgán původně zřízený, aby nové výběrové řízení na šéfa NG připravil, se od takto vyhlášeného konkurzu nepřímo distancoval.

Právě malá transparentnost byla přitom loni jednou z hlavních výtek ministra Jiřího Bessera vůči výběrovému řízení, které vypsal jeho předchůdce. „Každý odborník, který dobrovolně zasedne ve výběrové komisi, musí umět říct nahlas svůj názor a důvod, proč hlasuje pro jednoho uchazeče, a ne pro druhého,“ rozohňoval se loni v srpnu Besser. „Nejde jen o to, vědět, kdo bude danou organizaci řídit. Musíme vědět i takovou zdánlivou maličkost, kdo a proč jej do takové pozice vybral a jaký mu, prostřednictvím zástupců vzešlých z voleb, dává stát úkol,“ doplňoval ministrův tiskový mluvčí.

Kvůli údajně nejasnému zadání Jiří Besser nakonec loňské výběrové řízení zrušil. Jelikož ministerstvo samo nebylo schopno zformulovat, co vlastně od NG očekává, ustanovil ministr koncem srpna speciální patnáctičlenný poradní sbor, Komisi pro otázky galerií zřizovaných ministerstvem kultury, ve které zasedla řada respektovaných odborníků z akademické i muzejní sféry. Jejími členy jsou například historici umění Milena Bartlová, Ladislav Kesner, Tomáš Pospiszyl a Jindřich Vybíral či ředitelé výstavních a muzejních institucí Vít Havránek, Jiří Jůza, Rostislav Koryčánek a Roman Musil.

Prvním výsledkem práce komise, představeným začátkem prosince, bylo tzv. Poslání Národní galerie, jednostránkový dokument shrnující v obecné rovině úkoly NG. „Znovu se komise sejde na konci ledna příštího roku s úkolem zadání organizačně-procesního auditu a vypsání výběrového řízení na nového generálního ředitele Národní galerie,“ můžeme číst v doprovodné tiskové zprávě.

Dřív než k tomu došlo, vydalo ministerstvo zprávu, že „Jiří Besser schválil podmínky výběrového řízení a souhlasil s návrhem na personální složení výběrové komise“. Jaké podmínky a čí návrh ministr schválil, není jasné. Komise pro otázky galerií zřizovaných Ministerstvem kultury se k tomuto tématu vůbec nedostala. Po své schůzce v půlce února si proto vyžádala oficiální prohlášení, že s vyhlášeným konkurzem nemá nic společného. Členové komise, se kterými měl Art+Antiques možnost hovořit, jsou postupem ministerstva znechuceni a považují jej za nanejvýš nekorektní.

Zadání výběrového řízení naznačuje, že ministerstvo počítá s možností rozdělení manažerského a uměleckého vedení galerie. Vysokoškolský titul z dějin umění či předchozí praxe v muzejní instituci nejsou uvedeny mezi předpoklady k výkonu funkce. Stačí pouhá „orientace v oboru umění a kultury“. Takto rozdělené vedení má například Galerie hlavního města Prahy, ke stejnému modelu se hlásí i nová ředitelka GASKu. Toto řešení má své výhody i nevýhody, z hlediska fungování NG by šlo každopádně o radikální změnu. Zásadní otázkou je nastavení pravomocí obou ředitelů i to, jak by byl případný „šéfkurátor“ vybírán. Je zarážející, že se ministr rozhodl – či přinejmenším otevřel cestu – k takto zásadní změně, aniž ji konzultoval s odbornou komisí, která se podle původního zadání právě takovýmito otázkami měla zabývat.