MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2014 březen

Index současných umělců

Praha – V Ročence ART+ , která vyšla v polovině února, byl zveřejněn nový index současného umění, který je společným projektem J&T Banky a našeho sesterského portálu ART+. Jde o žebříček českých umělců narozených v druhé polovině 20. století sestavený na základě kariérní a institucionální úspěšnosti. Index „podává zprávu o situaci na současné výtvarné scéně“ a upozorňuje na ty umělce, kteří jsou na ní nejaktivnější. Indexu přesvědčivě kraluje Jiří Kovanda, který překročil 3000 bodů, hranici 2000 bodů pak přesáhli další tři umělci: Kateřina Šedá, Eva Koťátková a Zbyněk Baladrán. Dalších deset autorů získalo více než 1000 bodů.

„J&T Banka Art Index byl vytvořen s myšlenkou představit potenciálním sběratelům a investorům, kteří zvažují nákup současného umění, známá i méně známá jména umělců, kteří v sobě mohou skrývat velký potenciál. Poválečné výtvarné umění se objevuje na aukčních seznamech stále častěji a částky, za něž se díla nakonec vydraží, začínají dosahovat zajímavých výšek. Kdo měl před lety šťastnou ruku, zhodnotil svou investici už několikanásobně,“ píše v doprovodné brožuře pro klienty banky její generální ředitel Štěpán Ašer.

Index připravila trojice autorů, kteří zastupují různé segmenty výtvarné scény: Lucie Drdová je majitelkou galerie Drdova Gallery, Ondřej Horák působí ve Společnosti Jindřicha Chalupeckého a Jan Skřivánek je šéfredaktorem časopisu Art+Antiques.

Tvůrci indexu sledovali osm různých kategorií, jako jsou tuzemské a zahraniční výstavy (samostatné i skupinové), účast na velkých výstavách typu bienále, exkluzivní zastoupení galerií, existence monografie nebo umělecká ocenění. Samostatnou kategorií byla tzv. divoká karta. Do ní byly podle tvůrců žebříčku zahrnuty výrazné počiny mimo běžný umělecký provoz, jako byla například Entropa Davida Černého. Přestože je index určen v prvé řadě potenciálním sběratelům současného umění, nezohledňuje ceny, za které jednotliví umělci svá díla prodávají.

Oproti obdobným zahraničním indexům, které sledují celou kariéru jednotlivých umělců, J&T Banka Art Index zohledňuje pouze akce za posledních deset let. Podle tvůrců indexu bylo toto omezení zvoleno kvůli obtížené dostupnosti starších dat i kvůli nestandardnosti zdejšího výstavního provozu před rokem 1989. I do budoucna nicméně počítají s tím, že body za nejstarší, jedenáctý rok se vždy škrtnou. Dá se očekávat, že v důsledku toho bude v pořadí docházet k výraznějším posunům, což podle autorů odpovídá jejích záměru, aby index fungoval jako aktuální zpráva o současné scéně.

Vysoký počet bodů byl udělován především za zahraniční úspěchy, a proto lze říci, že nejvýše se umístili umělci, kteří jsou nejviditelnější v zahraničí. Pro příklad uveďme Jiřího Kovandu, který měl jen v roce 2013 výstavu v Madridu a Vratislavi, v roce 2007 byl podobně jako druhá v indexu Kateřina Šedá vybrán na Documentu 12 a je zastupován dvěma zahraničními galeriemi, které se účastní veletrhu Art Basel. Podobně zmiňme například Evu Koťátkovou a Zbyňka Baladrána, kteří v loňském roce vystavovali na benátském bienále.

Pohled na první příčky ukazuje, že případní investoři by se neměli omezovat na klasickou malbu nebo sochu, neboť v mezinárodním kontextu jsou úspěšnější spíše méně tradiční formy umění. Vodítkem by podle indexu mohli být finalisté Ceny Jindřicha Chalupeckého, kterých je v první stovce necelá polovina. V první desítce je pak hned šest laureátů ceny.

Ačkoli tvůrci indexu zdůrazňují, že index je zamýšlen především jako zpráva k široké veřejnosti, reagovala na něj zatím hlavně výtvarná komunita. Nejobecnější kritika upozorňuje především na nemožnost hodnotit umění na základě vnějších parametrů. Ze své podstaty by totiž umění mělo zůstat nebodovatelné. Konkrétnější výtky směřují k nedostatečnému objasnění metodiky rozdělování bodů, případně kritizují spojení s J&T Bankou, která je současně sponzorem Ceny Jindřicha Chalupeckého, Galerie Rudolfinum a Slovenské národní galerie, nebo obviňují autory indexu ze střetu zájmů.

Polemicky se indexu věnoval server Artalk.cz, kde se k jeho výsledkům vyjádřilo několik pražských a brněnských kurátorů. „Za jeho největší slabinu považuji vágní artikulaci kritérií, podle kterých seznam vznikl. Umělci mají sice určitý počet bodů, ale kolik bodů dostanou za účast na benátském bienále a kolik za výstavu v Galerii Jelení? Kdo určuje kvalitu nebo důležitost institucí a platforem, v rámci kterých umělci vystavují a potažmo za tyto výstavy získávají body? A podle čeho se o této kvalitě soudí?“ táže se například kurátorka MeetFactory Karina Pfeiffer Kottová.

Kurátorka brněnské Fait Gallery Denisa Kujelová připojuje polemiku s časovým obdobím, které index sleduje: „Rejstřík svým relativně dlouhým časovým úsekem zavádí, a navíc znevýhodňuje mnoho autorů, kteří se několik let (ne však deset či o něco málo méně) prezentují kvalitními výstavami a jsou aktuálně aktivně činnější než někteří z umístěných. Index tedy v žádném případě nemůže být předkládán jako relevantní orientační vodítko potenciálním sběratelům a investorům, kteří zvažují nákup současného umění.“

Poměrně smířlivě index naopak hodnotí sběratel Richard Adam, umělecký ředitel brněnské galerie, která nese jeho jméno: „Přístup, kteří autoři při sestavování žebříčku zvolili, je asi jediný možný, jaký se nabízí, s tím ovšem, že je velmi ošidné brát takový přístup jako jediné kritérium. A co kvality umění se týče, už vůbec ne. To konečně autoři připouštějí. Na druhé straně je ale seznam velmi reprezentativní, a i když lze polemizovat se zařazením těch konkrétních umělců na která místa, bereme-li seznam jako celek – a podle mě ho jinak brát není možno – je celkem odpovídající.“

Kurátor Jan Zálešák se pozastavuje nad marketingovým rozměrem projektu a nad tím, že index podle něj vyznívá jako reklama na Cenu Jindřicha Chalupeckého, kterou banka též sponzoruje. Současně ale dodává: „Ve srovnání s Registrem uměleckých výkonů, který si pro sebe vymyslely vysoké umělecké školy v zájmu normování a komparace jed­notlivých ,uměleckých výkonů‘, je pak J&T index úplně nevinnou taškařicí.“