MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2015 březen

J&T Banka Art Index

Praha – V únoru byl zveřejněn druhý ročník žebříčku současných umělců narozených po roce 1950, který připravuje J&T Banka ve spolupráci s portálem ART+. Publikované výsledky tak vybízejí k meziročnímu srovnání. Složení první desítky nedoznalo velkých změn, nováčkem v první desítce je Jiří David a čelo tabulky naopak opustil Filip Cenek.

Podobně jako v loňském roce dělí prvního Jiřího Kovandu od druhé Kateřiny Šedé více jak 600 bodů, což je celkový počet bodů, jehož dosahují umělci, kteří se umístili někde v polovině žebříčku. Kovanda má také skoro dvojnásobek bodů co šestý Krištof Kintera, jeho místo je tak pravděpodobně na delší dobu neochvějné. Hranice pro vstup do první stovky se stejně jako loni pohybuje kolem 400 bodů. Oproti minulému ročníku se obměnilo deset jmen. Za pomyslného „skokana roku“ autoři indexu označují Vladimíra Houdka, který se posunul ze 100. na 75. místo.

Umělci, kteří se umístili v první desítce, pracují s jazykem poučeným konceptuální zkušeností, kterou promítají do různých médií – od videa, fotografie, sochy, malby a instalace až po často nehmotné performance. Dominantním médiem v první stovce nicméně zůstává malba, s níž pracují čtyři desítky umělců. Nejvýše umístěným malířem je Josef Bolf na 12. příčce.

Žebříček neusiluje o měření umělecké kvality, ale chce upozornit na úspěšnost umělecké kariéry. Celkem index pracuje s osmi kategoriemi, jako jsou samostatné výstavy doma a v zahraničí, účasti na skupinových výstavách a velkých přehlídkách typu bienále nebo zastoupení galerií. V rámci nich jsou umělcům přiřazovány body, přičemž hodnoceny jsou vždy jen akce za posledních deset let. To do jisté míry nahrává mladším autorům. Průměrný věk umělců v první stovce vychází na 43,5 let a třem nejmladším umělcům bude teprve letos třicet. Zúžení sledovaného období jen na deset let autoři žebříčku vysvětlují snahou o aktuálnost. Index má podle nich být zprávou o momentálním stavu umělecké scény, nikoliv definitivním hodnocením jednotlivých umělců.

Zatímco první zveřejnění indexu bylo výtvarnou scénou přijato kriticky – zpochybňována byla metodika hodnocení i samotná snaha bodovat umění –, letos výraznější odezva chyběla. Snad jen v rámci klauzur na UMPRUM téma kriticky rezonovalo, když jeden ze studentů ateliéru Supermédií vytvořil fiktivní art index, který parodoval přenášení jazyka ekonomických analýz do uměleckého kontextu. „Na základě sledování intelektuálního trhu určujeme, nakolik se do díla vložené obsahy potkávají s trendy a jaká je jejich možná budoucí koherence,“ sliboval mimo jiné a jako partnera projektu uváděl Harvadské fondy Viktora Koženého.