MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

červenec - srpen / 2019
Aktuální
číslo
  červenec - srpen

/ 58. Benátské bienále

/ Cesty na Měsíc (a zpět)

/ Rozhovor s Ivanem Mečlem

obsah

 

Výběr z archivu

Cover story k Boudníkově výstavě,
která se konala v roce 2007 v GHMP

Vladislav Merhaut o explosionalismu...

Recenze Boudníkovy předloňské
výstavy v Muzeu hl. města Prahy

Výstavu umělcových grafik ze sbírky
Galerie Ztichlá klika recenzoval Jiří
Bernard Krtička.

Jaká padesátá? 
Obsáhlý článek Vojtěcha Lahody k výstavě
Roky ve dnech, která se soustředila na
umění let 1945–57.
 

Jiří Fajt ředitelem v Drážďanech

Jako součást oslav 20 let Česko-německého fondu budoucnosti se uskuteční i symbolická jednodenní výměna ředitelských křesel dvou klíčových galerijních institucí – tuzemské Národní galerie v Praze a Staatliche Kunstsammlungen Dresden.

Generální ředitel NGP Jiří Fajt vyjede do Drážďan, kde mu své křeslo nabídne jeho německá kolegyně Marion Ackermann již 9. května. Oba ředitelé tak mohou u svých protějšků získat srovnání v řízení zásadních kulturních institucí i cennou inspiraci. Jiří Fajt povede v SKD mimo jiné diskusi na téma inspirované projektem Artist Rooms britské galerie Tate, jehož cílem je vyvést umění mimo centrální muzea a galerie a přivést jej do regionů. 

„Myšlenka vyměnit si na jeden pracovní den místo s generální ředitelkou tak prestižní instituce jakými jsou Staatliche Kunstsammlungen Dresden mne nadchla a děkuji Česko-německému fondu budoucnosti za tento impuls. V rámci pracovních jednání se chceme soustředit i na naše aktivity v pohraničí mezi Saskem a Českou republikou a věřím, že se nám podaří naplánovat další společné projekty,“ říká Jiří Fajt, generální ředitel Národní galerie v Praze. Jiří Fajt poté pozve Marion Ackermann na obdobnou návštěvu své pražské pracovny. 

Staatliche Kunstsammlungen Dresden (Státní umělecké sbírky Drážďany, SKD) patří k nejvýznamnějším a nejstarším muzejním komplexům na světě a spojují v současnosti 15 muzeí v Drážďanech, Lipsku a Herrnhutu. Dalšími institucemi, zastřešenými SKD jsou Fond umění, Archiv Gerharda Richtera a Knihovna umění. Státní umělecké sbírky Drážďany vznikly ze sbírek saských kurfiřtů založených v 16. století, především z Umělecké komory zřízené v roce 1560 v drážďanském Rezidenčním zámku. Svůj zvláštní, dodnes zjevný charakter získaly pak drážďanské sbírky v 18. století díky vytříbenému vkusu dvou knížat, Augusta Silného (1670–1733) a jeho syna Augusta III. (1696–1763). August Silný sbírky soustavně rozšiřoval, za zmínku stojí, že měl zvláštní zálibu v porcelánu a klenotech. Kolem roku 1720 byly v jeho režii zřízeny první speciální sbírky, k nimž patří mimo jiné Zelená klenba, Sbírka soch a plastik a Mědirytecký kabinet. Jeho synovi vděčíme především za rozšíření obrazárny, která se systematickým pořizováním celých sbírek a kompletů děl stala v polovině 18. století jednou z nejvýznamnějších galerií Evropy. Dodejme rovněž, že drážďanské sbírky patřily k prvním, které byly alespoň částečně zpřístupněny veřejnosti. V roce 2020 oslaví Státní umělecké sbírky Drážďany 460. výročí své existence.