MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2010 říjen

Kašny pro Plzeň

Jen málokdy vyvolá dílo architekta tak mohutnou veřejnou a mediální odezvu, jako se to stalo v případě nových kašen na náměstí Republiky v Plzni.

Každá z trojice kašen interpretuje jeden motiv městského znaku: velblouda, chrtici a anděla. Autor návrhu, architekt Ondřej Císler, se však nebál do historického kontextu zasadit soudobou formu. Každý z motivů je abstrahován do jednoduchého znaku čistých proporcí. Chrliče jsou vyrobeny z bronzu a jejich povrch je zlacený čtvercovými plátky zlata v sedmi odstínech. Nádoby, kam stéká voda, jsou z monolitické černé žuly.

V jednom z rohů rozlehlého náměstí, v jehož středu je gotický kostel, stojí barokní morový sloup, zbylé tři rohy teď hlídají nové kašny. Rozruch nejen mezi místními vyvolala především jejich současná, nehistorizující forma. V rozhovoru pro Archiweb k tomu Ondřej Císler říká: „Chtěl jsem udělat kašny v pravém slova smyslu. Nikoli jen nějakou vodní atrakci nebo vymýšlet novou formu. Chtěl jsem původní formu naplnit novým způsobem.“ Díky kombinaci zlaté a černé barvy i vyváženým proporcím tak v sobě kašny spojují vznešenost a historickou hodnotu náměstí se současným výrazem. Jejich tvar, který upomíná na průmyslové odlitky, včetně oušek na uchycení k jeřábu, pak lze číst jako poctu Škodovým závodům a celé průmyslové tradici Plzně.

Podobné je to s kontroverzí, kterou vyvolala velikost kašen. Vzhledem k rozloze náměstí a výšce katedrály je jejich měřítko zcela adekvátní. „Vysledoval jsem určitou zákonitost, které jsem pracovně říkal měřítková kadence,“ říká Ondřej Císler. „Nejdřív jsou patníky a lavičky, potom je člověk, potom to, co jsem udělal já, potom morový sloup, nad ním domy, katedrála a nakonec její věž. Je to jakási harmonická řada, kterou jsem chtěl doplnit chybějícím akordem – měřítkem. A proto jsem se nikdy nebál jejich velikosti.“

Slunná podzimní neděle na plzeňském náměstí Republiky pak svědčí o tom, že na „novost“ kašen si místní postupně zvyknou. Na hraně nádoby Velblouda sedí kluk a cáká na mámu, u Anděla se fotí svatba, Chrtici obhlíží dvojice důchodců – paní obdivně přejíždí dlaněmi po zlatém povrchu chrliče.