MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2015 červenec - srpen

Kolik stojí pavilon

Benátky – Tradiční součástí benátského bienále jsou národní pavilony. Letos se výstavy účastní již osmdesátka států celého světa. Ačkoliv žádný oficiální přehled není k dispozici, je zřejmé, že částky, které jednotlivé země vynakládají na své prezentace, se dramaticky různí. Velká pestrost panuje i v tom, kdo jednotlivé expozice organizačně a finančně zajišťuje. V některých případech spadá organizace pod ministerstvo zahraničních věcí (Německo), jinde ji mají na starost kulturní centra zajišťující propagaci země směrem do zahraničí (Velká Británie, Francie, Polsko) anebo zůstává v gesci ministerstva kultury, či jím zřizovaných organizací (Česká republika).

Rozpočet českého pavilonu, který dosahuje 1,5 milionu korun (55 tisíc eur), kritizuje jak správce pavilonu Národní galerie, tak letošní vystavující Jiří David. Obnos se v posledních dvaceti letech nezměnil a ani do budoucna ministerstvo kultury, které dotaci poskytuje, s navýšením nepočítá. Trefným komentářem rozpočet počastoval Jan Vitvar v Respektu, když jej konfrontoval s částkou vynaloženou na Světovou výstavu v Milánu. Podle Vitvara ministerstvo zahraničních věcí Expo dotuje částkou 200 milionů a dalších 15 milionů putuje z ministerstva průmyslu a obchodu přímo na výrobu vizuálních děl. Ministr kultury toto srovnání v Českém rozhlase odmítl  a zdůraznil, že prioritou jeho rezortu jsou domácí akce a 1,5 milionu korun na důstojné pojednání výstavy stačí.

Pro představu si tedy uveďme, jakým způsobem a s jakými rozpočty funguje několik jiných národních pavilonů sídlících v areálu Giardini. Částky jsou spíše orientační, žádný z oslovených pavilonů nechtěl totiž zveřejnit detailní rozpočet.

Financování i výběr vystavujících v Dánském pavilonu, podléhá státem zřizovanému  fondu Danish Arts Foundation, jehož úkolem je podpora dánského umění v zahraničí a zahraničního umění v Dánsku. Na Benátské bienále fond přispívá částkou 4,4 milionu dánských korun (asi 590 tisíc eur), další blíže nespecifikovaný obnos pak plyne ze sponzorských darů. Jeho výše má být však ve srovnání se státní podporou minimální. Členové výboru zodpovědného za Benátské bienále jsou voleni na čtyři roky a posuzují tak vždy dvě výtvarná a dvě architektonická bienále.

Odlišné podmínky mají umělci vystavující v pavilonu rumunském. Pavilon je provozován třemi institucemi: ministerstvem kultury, ministerstvem zahraničních věcí a rumunským kulturním institutem. Rumunsko vedle pavilonu v Giardini od roku 2010 provozuje také galerii při rumunském kulturním institutu ve městě. Zatímco ministerstvo zahraničních věcí platí základní technické náklady pavilonu, ministerstvo kultury zajišťuje finanční pokrytí výstav (dotace dosahuje 160 tisíc eur). Dalších 32 tisíc eur pak dává rumunský kulturní institut na výstavu ve své galerii. V letošním roce získala výstava v Giardini navíc i sponzorský dar ve výši 100 tisíc eur, který byl určen na pokrytí nákladů spojených s ochranou objektu, interiérovým designem apod.

Další pavilony zmiňme jen ve stručnosti. Pojednání Kanadského pavilonu stojí více než milion kanadských dolarů (720 tisíc eur), z této částky však jen 180 tisíc eur poskytuje provozovatel Kanadská rada. Zbytek bývá dokrýván sponzory, respektive z prodeje vystaveného díla a edic s dílem spojených. Podobný obnos putuje i na expozici ve Švýcarském pavilonu. ProHelvetika, která funguje na podobné bázi jako zmiňovaný dánský fond, na Benátky vyčleňuje 650 tisíc švýcarských franků (620 tisíc eur). Při minulém bienále ProHelvetika podpořila i projekt mimo svůj pavilon, a to částkou 50 tisíc franků (47 tisíc eur). Českému rozpočtu se blíží dotace polského pavilonu. Polský kulturní institut na něj přispívá částkou 350 tisíc zlotých (83,5 tisíce eur).

Jen třetina zúčastněných zemí má své pavilony v historickém centru bienále, v městském parku Giardini. Zbývající vystavovatelé si pronajímají výstavní prostory ve vedlejších budovách Arsenele, nebo porůznu po městě. Za pronájmy podle informací měsíčníku Art Newspaper, který se tématu věnoval před dvěma lety, platí desítky až stovky tisíc eur, nemluvě o dalších nákladech spojených s propagací méně tradičních výstavních lokací. Argentina za dvacetiletý pronájem jedné z hal Arsenale zaplatila 2 miliony euro (to je 100 tisíc eur ročně, přičemž částka samozřejmě nezahrnuje náklady na samotné pojednání pavilonu). Nižší částky se platí dále od epicentra výstavy. Například pronájem prostor nedaleko Palazzo Grassi pro společný pavilon zemí Střední Asie stál před dvěma lety 60 tisíc eur.