MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2015 květen

Kolokvium Expozice zdarma

Moravská galerie v Brně je první velkou českou sbírkovou institucí, která se rozhodla zpřístupnit své stálé sbírky zdarma. Více než roční zkušenost umožňuje toto rozhodnutí rekapitulovat a zhodnotit a zároveň téma volného vstupu otevřít pro obšírnou odbornou diskuzi. Startem zamýšlené diskuze mělo být kolokvium s názvem Expozice zdarma, které proběhlo v Moravské galerii v polovině dubna. Podstatné poznatky zazněly během příspěvků náměstkyně Ministerstva kultury ČR Anny Matouškové, Jana Presse (ředitel Moravské galerie) a Ondřeje Chrobáka (šéfkurátor tamtéž) a Alexandry Kusé (ředitelka Slovenské národní galerie). Ohlášení zástupci Národní galerie v Praze se omluvili.

V prvním příspěvku, který přednesla Anna Matoušková, zaznělo, že otázkou není primárně to, zda volné vstupy ano či ne, ale do jaké míry muzea a galerie spadají do oblasti základních služeb poskytovaných státem a do jaké míry se již jedná o nadstandard. V souvislosti s tím je třeba celkově vymezit primární a nadstandartní službu muzeálních institucí, přičemž základní by zdarma být měly. Dále také uvedla, že MK ČR zatím nehodlá vydávat žádné obecně platné stanovy přikazující způsob financování vstupů do muzeí a galerií, i když součástí koncepce rozvoje muzejnictví do roku 2015 je záměr zvyšovat dostupnost muzejních a galerijních expozic pro co nejširší sociální spektrum návštěvníků, například zavedením pravidelných dnů s volným nebo sníženým vstupným.

V následujících příspěvcích seznámili Jan Press a Ondřej Chrobák s kroky, které vedly ke zpřístupnění stálých expozic zdarma v Moravské galerii. Vstup do stálých expozic byl zaveden od prosince roku 2013 jako součást projektu Otevřeno. Za tímto rozhodnutím stojí dlouhodobější úvahy o smyslu a poslání muzejních institucí a o jejich roli ve společnosti. Galerijní a muzejní instituce jsou nositeli a zprostředkovateli kulturní identity financovanými především z veřejných prostředků. Pro instituce z toho plyne povinnost hledat co nejzodpovědnější způsob uchovávání sbírek stejně jako zprostředkovávání jejich hodnot a dohledávání širších souvislostí pro veřejnost. Diskuze o zavedení volného vstupu do stálých expozic je přímou součástí takto vedených úvah. Zkušenost Moravské galerie s volným vstupem zároveň otevírá městotvornou dimenzi fungování takovéto instituce.

První kroky projektu Otevřeno si vynutily další úvahy o vnitřním nastavení MG, od marketingu a propagace instituce, koncepce a podoby stálých expozice, přes architektonické řešení a dispozice jednotlivých objektů galerie až po personální nastavení jednotlivých oddělení galerie. Nahrazení vstupného do stálých expozic MG dobrovolným vstupným přineslo také vyšší míru ztotožnění se veřejnosti s touto institucí, což se mimo jiné projevilo také finanční částkou, kterou byli návštěvníci ochotni vložit do k tomuto účelu zřízených boxů. Zavedení volného vstupu je pro MG součástí postupné proměny instituce, která má vést k tomu, že se její aktivity stanou přirozenou a vyhledávanou formou trávení volného času obyvatel a návštěvníků Brna.

Alexandra Kusá se obdobně ve svém vystoupení pokusila obšírně představit pozitivní i negativní zkušenosti se zavedením volného vstupu do stálých i krátkodobých expozic ve Slovenské národní galerii. SNG zavadla volný vstup od počátku roku 2014 a to toto rozhodnutí doplňuje širší spektrum nových galerijních přístupů testovaných v rámci tzv. kreativního provizoria spojeného s přípravou rekonstrukce SNG. Podobně jako v Moravské galerii vyprovokovalo toto rozhodnutí kromě nárůstu diváků také k vnitřní reflexi galerie a vedla k dalším navazujícím rozhodnutím (zpřístupnění galerijní knihovny bez registračního poplatku, propracování marketingu galerie, otevření galerijní kavárny, ale i zpoplatnění lektorských programů). Prvotní nárůst zájmu diváků ukázal limity instituce, která je vnitřně naprogramovaná na omezený kontakt s návštěvníky. Jejich nárůst vyžaduje nejen odlišný přístup personálu (větší procento diváků, kteří s muzejní institucí nemají žádné zkušenosti a nemají očekávané návyky) stejně jako proměnu provozu galerie (častější úklid apod.).

Odpoledního debatního panelu se zúčastnili zástupci galerijních institucí, které zavedly volný vstup – Alexandra Kusá a Jan Press a dále pak zástupci jednotlivých organizací, které sdružují muzejní a galerijní instituce nebo jsou schopné názorově formovat odbornou veřejnost – Martina Galetová (tajemnice Českého výboru mezinárodní rady muzeí ICOM), Ondřej Dostál (II. místopředseda Asociace muzeí a galerií) a Jiří Jůza (předseda Rady galerií ČR). Z obsáhlé debaty, ve které zazněl i příspěvek Petra Fedora (náměstka generální ředitelky Národního památkového ústavu) zcela jasně vyplynulo, že volné vstupy do stálých expozic jsou důležitým vstřícným krokem vůči veřejnosti, který má přiblížit expozice co nejširší vrstvě společnosti a skrze ně ji vzdělávat, je však vždy potřeba zhodnotit všechny okolnosti a souvislosti jak v dané instituci, tak státě a i zvážit vývoj tohoto trendu do budoucnosti. S tímto se ztotožňuje i stanovisko Uměleckohistorické společnosti, kterým kolokvium obeslala její předsedkyně Michaela Ottová stejně jako názor Národní galerie v Praze, který písemně tlumočil Filip Suchomel.