MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2012 červenec - srpen

Kultura v číslech

Praha – Během června byly zveřejněny dva soubory informací o stavu české kultury. Na obou se podílela instituce zřizovaná Ministerstvem kultury, Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS), na jejíchž webových stránkách jsou také ke stažení. Snaha uchopit kulturu pomocí čísel, ukazuje tendenci ministerstva pracovat s „tvrdými daty“.

Vybrané údaje statistických šetření mají sloužit jako nástroj pro mapování současné kultury, mají ukázat srovnání s minulost a měli by být základem argumentace pro další financování kultury. Zjednodušeně lze tvrdit, že zatímco Kultura České republiky v číslech shromažďuje základní údaje (návštěvnost, počet realizovaných projektů apod.) a to pouze od institucí zřizovaných orgány státní správy (městská divadla, krajské galerie apod.), Satelitní účet kultury se snaží o komplexnější pochopení tématu se zvláštním zájmem o pohyb financí. Autoři sledují kulturu jako celek a vymezují si skupiny překračující tradiční kategorie, pracují tak například s uměními interpretačními, kulturním dědictvím apod.

„Cílem vytvoření účtu kultury je zmapování všech finančních toků přicházejících do kultury z nejrůznějších zdrojů a stejně tak finančních toků z kultury vycházejících. Účet by měl také ukázat úroveň a efektivnost hospodaření v jednotlivých oblastech, rozsah použitých pracovních a investičních zdrojů, výši mezd a v neposlední řadě vyjádřit pomocí finančních ukazatelů váhu kultury v ekonomice,“ dočteme se v úvodu materiálu.

Co nám tedy mohou obě analýzy říci? Prvně jmenovaná ukazuje, že se v posledních čtyřech letech ve státních institucích (galeriích) mnoho nezměnilo. Počet návštěvníků i realizovaných akcí zůstává přibližně stejný. Ve srovnání s lety osmdesátými, kdy začala být data shromažďována, je dnes počet muzeí a galerií téměř o polovinu vyšší, počet návštěvníků se ale naopak o 40 procent snížil. Čísla můžeme různým způsobem porovnávat. Zajímavé je například zjištění, že galerií zřizovaných orgány státní správy je v České republice skoro stejný počet jako hvězdáren, nebo že muzea a památníky navštívilo v roce 2011 skoro šestkrát tolik lidí, co galerie.

Satelitní účet kultury za rok 2010 je teprve druhý v řadě. Poučná jsou především data o zdrojích financování kultury. Ve studii se dočteme, že v roce 2010 dosáhly veřejné výdaje na kulturu 39,1 miliardy korun, což představuje necelých 15 procent celkových nákladů sledovaných institucí. Víc jak tři čtvrtiny těchto peněz šly na provozní výdaje. „Z pohledu úrovně veřejných zdrojů bylo nejvíce prostředků na kulturu věnováno z obecních a městských rozpočtů (více než 22,6 mld. Kč), dále z rozpočtu na regionální úrovni 8,5 mld. Kč a konečně ze státního rozpočtu vč. státního fondu kultury a fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie 8 mld. Kč,“ říká Satelitní účet kultury.

Účet mimo jiné sleduje i platové podmínky jednotlivých institucí. Průměrný plat galerijních pracovníků (19 404 Kč) je srovnatelný se zaměstnanci divadel, archívů nebo knihoven, ale je výrazně nižší, než je průměrný plat v sektoru jako celku (24 406 Kč). Celorepubliková průměrná hrubá mzda byla ke konci roku 2010 ještě o 1 400 korun vyšší.