MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2013 březen

Kultura živá či neživá

Praha – Ministerstvo kultury snížilo rozpočet kapitoly živého umění na rok 2013. Po vlně protestů a vyjednávání jej následně navýšilo, hranice loňského reálného rozpočtu však nedosáhlo. Iniciativa Zachraňte kulturu 2013, která protesty organizovala si za dlouhodobý cíl klade návrat k rozpočtu z roku 2008. Tedy do doby, „kdy byly jedinkrát otevřeny slíbené programy a kdy ministerstvo plnilo materiál Koncepce účinnější podpory umění na roky 2007–2013“, jak říká jedna z členek iniciativy Yvonna Kreuzmannová.

Vyjednávání na ministerstvu předcházela petice s podtitulem Stop ekonomické cenzuře, kterou podepsalo více jak 5 000 lidí a následně také demonstrace před budovou Ministerstvem kultury (14. února). Zástupci živého umění požadovali nejen změnu ve výši financí rozdělovaných v grantovém řízení, ale také „otevřenou a kontinuální komunikaci s Ministerstvem kultury“ a „audit projektů navázaných na dotace Evropské unie“.

V souvislosti s protestem ministryně Hanáková přislíbila udržet finance na živé umění na úrovni loňského roku. Den před avizovanou demonstrací 13. února vydala „příkaz, aby byly v co nejbližším časovém horizontu vyčleněny další finanční prostředky na podporu živého umění“. Na schůzce iniciativy a zástupců ministerstva (25. února) bylo přislíbeno navýšení oproti původnímu rozpočtu na rok 2013 o 67 milionů. „Bohužel tím trvá kritický až likvidační stav. Už loni to bylo tak málo, že ministerstvo muselo v průběhu roku přidat peníze do grantů na živé umění, letos se opět vrací na částku loňského roku před navýšením, tudíž do stejně neutěšeného stavu,“ popisuje postup ministerstva zástupce iniciativy Adam Borzič. Podle poslední tiskové zprávy Ministerstva kultury z 28. února má částka rozdělovaná pomocí grantů dosáhnout 80 procent loňského roku.

Granty na živou kulturu jsou nemandatorní složkou rozpočtu ministerstva, jedná se tedy o peníze pro instituce, vůči kterým ministerstvo nemá povinnosti zřizovatele. Právě jakási okrajovost živé kultury je podle Kreuzmannové jedním ze zásadních problémů. „Ministerstvo kultury nejeví zájem hájit živé umění se stejnou razancí jako umění zprostředkovávané státními institucemi. Je třeba, aby si Ministerstvo kultury uvědomilo, že kulturní identita nevzniká jen v institucích zřizovaných státem,“ vysvětluje Kreuzmannová.

Ze zákona má ministerstvo povinnost financovat 29 svých příspěvkových organizací, do těch také směřuje většina rozpočtu. „Až zbylá část rozpočtu je určena na grantové programy, protože představují tzv. nenárokovou položku. Proto bylo Ministerstvo kultury nuceno krátit finanční prostředky právě v této oblasti,“ zní oficiální stanovisko ministerstva ke krácení rozpočtu na živou kulturu.

Podle Koncepce účinnější podpory umění na roky 2007–2013, které v roce 2006 schválila jako oficiální dokument vláda, je umění ve společnosti navýsost důležité. „Regeneruje společnost, artikuluje a interpretuje poznání, utváří životní styly, plní identifikační funkce, je zdrojem zábavy a předmětem aktivit volného času, zlepšuje duševní a fyzické zdraví občanů a celkové společenské prostředí naší země, přitahuje mladé lidi a chrání je před negativními vlivy a různými závislostmi,“ čteme v dokumentu. I přesto zůstává financování živé kultury popelkou. Cíl získat na kulturu 1 procento ze státního rozpočtu a navýšit prostředky určené pro neziskové kulturní organizace rozdělované formou grantu, což jsou úkoly definované druhým oficiálním dokumentem z téže doby Zásady kulturní politiky České republiky na léta 2007–2013, se v současné době nezdá být naplnitelný. Získat více peněz na kulturu se v současné době zdá vzdálenější než před šesti lety.

Za uplynulých pět let podpora živého umění klesla na méně než polovinu původní částky. V roce 2008 se v grantech rozdělovalo téměř 496,7 milionu korun, tj. 5,6 procenta rozpočtu ministerstva. Návrh ekonomického náměstka Sankota z ledna 2013 počítal s částkou 194 miliony korun, tj. 2,2 procenty rozpočtu ministerstva na letošní rok. Takové snížení by znamenalo například pro oblast výtvarného umění pokles z 33,3 milionů v roce 2008 na 14,1 milionů korun. O tyto prostředky se přitom ucházejí nejen nezávislé výstavní instituce, časopisy a umělecké iniciativy, ale i muzea umění a galerie zřizované kraji a městy. Celkem letos bylo na ministerstvo v této kategorii podáno přes 260 žádostí v celkové výši 346 milionů korun.

Za změny Ministerstva kultury odmítá převzít jakoukoli zodpovědnost a tvrdí, že o tom, kolik prostředků bude vynaloženo na podporu kultury, rozhoduje Ministerstvo financí. Takové prohlášení je však sporné, definování výše rozpočtu není procesem, ve kterém by Ministerstvo kultury nemělo žádné slovo. Vždy s dvouletým předstihem sepisuje Ministerstvo kultury výhledový rozpočet, v reakci pak Ministerstvo financí definuje střednědobý výhled, který je závazným rámcem, do kterého se rezort následně musí vejít.