MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2009 březen

Loňské přírůstky

Národní galerie – V loňském roce NG rozšířila své sbírky zhruba o 450 děl. Většina z nich byla galerii darována, nákupy tvořily zhruba čtvrtinu.

Mimořádného státního fondu ISO, který slouží k ochraně kulturního dědictví, galerie využila k pořízení kolekce čínské hrobové keramiky a Preissigova akvarelu. Největším nákupem sbírky současného umění byl soubor 11 děl malíře Antonína Votavy, alias Čerta, známé postavičky z pražského Karlova mostu. Galerie dále kupovala umění 60. let, práce finalistů ceny NG 333 a zahraničních účastníků Mezinárodního trienále (ITCA). Mladé české umění bude v NG zastoupeno hlavně žáky Milana Knížáka. Z 11 mladých autorů, jejichž díla galerie zakoupila, jich 7 prošlo Knížákovým ateliérem. Grafická sbírka se díky nákupům rozšířila především o grafiky konceptualisty Jana Jedličky. Mezi dary dominuje 10 děl Jiřího Valocha. Pět kusů čítá projekt Ireny Jůzové z předloňského benátského bienále, Gočárovy návrhy nebo práce Jiřího Černického. Hlavním darem do grafické sbírky NG byl v roce 2008 soubor 200 kreseb Jana Zrzavého.

Galerie hlavního města Prahy – GHMP loni nenakupovala. Její sbírky se rozrostly o pouze o jeden dar, kterým byl soubor děl malíře Jiřího Mrázka (1920–2008), jednoho ze zakládajících členů skupiny UB 12. Šlo celkem o 13 maleb, 13 kreseb a 44 kreseb tužkou v hodnotě půl milionu korun. „Loňský rok jsme od magistrátu neobdrželi žádný příspěvek na větší nákup. Dílo Jiřího Mrázka nám chybělo ve sbírkách, zejména v kresbě. Nešlo však o klasický nákup, ale o dar, který nám zprostředkoval Mrázkův příznivec,“ vysvětluje šéfkurátor galerie Karel Srp.

Moravská galerie – V přírůstkové knize MG přibylo minulý rok přes 180 položek. Dvě třetiny tvořily dary, které se vztahovaly převážně k výstavě Bruselský sen. Sochař Jiří Černoch (*1926), který se po výstavě EXPO 58 proslavil porcelánovými plastikami zvířat, například věnoval galerii na 60 vlastních děl. Fotografická sbírka se v souvislosti s výstavou Třetí strana zdi rozrostla o profesionální i amatérské snímky ze 70. a 80. let. Při nákupech se galerie soustředila opět hlavně na „Brusel“ – ať už šlo o gramofonové desky, nebo dobové publikace. Podle ředitele Marka Pokorného přineslo loni nejvíce sbírkových předmětů Bienále grafického designu. Ty však teprve čekají na zařazení.

Uměleckoprůmyslové museum – UPM hodnotí loňský rok jako mimořádně úspěšný. Do jeho sbírek přibylo 211 přírůstků, což je počet, kterého dosáhlo naposledy před 20 lety. Více než polovinu položek tvořily dary. K výstavě Kytky v popelnici se například shromáždilo velké množství textilu ze 70. let. Muzeum nakoupilo celkem 78 předmětů v hodnotě 4 miliony korun. Poprvé mohlo použít peníze z pojistky, vyplacené za ukradené šperky, které muzeum v roce 2003 zapůjčilo na výstavu do Antverp. Dále využilo státního fondu ISO k získání unikátního vějíře s malbou Jana Zrzavého. Koupilo také cenné biedermeierské olejomalby, díla mladých sklářů a tapiserie Moravské gobelínky. 

Muzeum umění Olomouc – Olomoucké muzeum má jasnou akviziční koncepci. Nakupuje české umění 2. poloviny 20. století do plánovaného kulturního centra, které má být pod názvem Středoevropské forum Olomouc otevřeno v roce 2013. Mezi přírůstky se tak objevil soubor děl Jiřího Koláře, Karla Malicha, Aleše Veselého nebo architektonické studie liberecké Školky SIAL a manželů Machoninových. Část nákupů je možné vidět do 22. března na výstavě Středoevropské forum Olomouc 2009. Ředitel muzea Pavel Zatloukal chce ve foru vytvořit stálou expozici výtvarné kultury střední Evropy z let 1945–1989 se základním námětem kultura a svoboda. Kromě umělců z bývalého Československa by se na ní měli objevit polští, maďarští, rakouští a němečtí výtvarníci.