MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2017 listopad

Louvre jako muzejní franšíza

Abú Dhabí – S pětiletým zpožděním a deset let po podepsání smlouvy otevře 11. listopadu své brány Louvre Abú Dhabí. Jedná se o součást dlouhodobé spolupráce mezi francouzskou vládou a Spojenými arabskými emiráty (SAE). Přední evropské muzeum získalo příležitost profilovat se jako globální muzejnická autorita, nejbohatší a nejmenší z arabských ropných velmocí chce díky tomu moderovat diskusi o humanitě a blízkosti arabské a evropské kultury.

Nejnavštěvovanější muzeum umění, pařížský Louvre, nepropůjčilo své jméno a know-how nově vybudovanému muzejnímu komplexu zadarmo. Samotná značka stála Abú Dhabí 525 milionů dolarů, dalších 747 milionů půjde pak na francouzské konto za zapůjčení cca 300 děl ze sbírek Louvru. Díla budou vystavena ve zbrusu novém komplexu od francouzského hvězdného architekta Jeana Nouvela.

Muzeum je vysunuto na pilotách v moři při ostrově Saadiyat, části emirátu Abú Dhabí. Má podobu několika samostatných prostor (tzv. galerií), jež propojují můstky. Celek pak kryje rozlehlá, jen lehce vyklenutá kupole, která propouští sluneční paprsky skrze několik vrstev ornamentů, a na promenádách mezi galeriemi tak rozehrává hru světla a stínů. Sám architekt v rozhovoru pro The Art Newspaper hovoří „deštích světla“. Stavba byla zahájena v roce 2013 a stála sto milionů eur. Podle původního plánu se mělo přitom už rok před tím hotové muzeum otevřít veřejnosti.

Díla zapůjčená z Paříže doplní artefakty z vlastních sbírek, jež byly v posledních deseti letech cíleně budovány. Jedná se především o archeologické nálezy, ale též moderní a současné umění. Na území Spojených arabských emirátů, v Jebel Faya (emirát Sharjah), byly nalezeny stopy osídlení starého 125 tisíc let. Dávní migranti přišli zřejmě z východní Afriky, nalezeny byly ale pouze jejich nástroje, nikoli kosterní pozůstatky.

Louvre Abú Dhabí je koncipováno jako globální muzeum umění, což si autoři představují jako moderování dialogu kultur. Heslem projektu je vznosné „Vidět humanitu v novém světle“. Jednotlivé galerie nesou označení Velký úvod, První vesnice, První velcí vladaři, Civilizace a říše, Asijské obchodní cesty, Od středomoří po Atlantik, Kosmografie, Svět v perspektivě, Velikost dvora, Nový životní styl, Moderní svět?, Ohledávání modernity a Globální pódium. V každé sekci pak mají být kombinovány artefakty asijské, evropské, africké a latinskoamerické provenience.

Důležitou funkcí nové instituce má být též vzdělávání, a to nejen nejen veřejnosti, ale též profesionálů v oboru muzejnictví a kurátorství. I v tom má Louvre poskytnout znalosti. Ředitelem muzea je Manuel Rabaté, historik umění a muzeolog, který také učí na místní pobočce Sorbonny. Rabaté v rozhovoru pro speciální vydání The Art Newspaper věnované projektu uvádí, že Louvre se zavázal zajistit čtyři výstavy ročně (jednu velkou, jednu střední a dvě menší) po dobu patnácti let. Muzeum soustředěné na staré umění chce provázat i s uměním současným, k čemuž bude mimo jiné sloužit i rezidenční program.

V Abú Dhabí již působí již zmíněná pobočka francouzské Sorbonny, což je součástí smlouvy o spolupráci v kulturně-vzdělávací oblasti mezi francouzskou vládou a Spojenými arabskými emiráty. Ve stejné části města – na ostrově Saadyiat (v překladu Ostrov radosti), který spravuje Tourism & Culture Authority a Tourist Investments Company (obdoba našeho Ministerstva kultury s gescí cestovního ruchu) – sídlí též pobočka New York University a plánováno je i Guggenheim Abú Dhabí podle návrhu Franka Gehryho. Další kulturní institucí by tu měla představovat nová budova Národního muzea, kterou mělo zápůjčkami ze sbírek podpořit British Museum. To ovšem na konci října ovšem od smlouvy odstoupilo. Důvodem je skutečnost, že stavba navržená studiem Foster Architects je od roku 2011 stále staveništěm, ačkoliv plánované otevření se mělo konat již před čtyřmi lety.

Projekty v Abú Dhabí se rozhodně nesetkávají jen s pozitivním přijetím. V případě Louvre Abú Dhabí byl kritizován především zvolený model muzejní franšízy. Petici proti prodeji jména kulturní instituce podepsalo před deseti lety, tedy hned na počátku projetu, skoro pět tisíc odborníků. V roce 2013 pak britský The Guardian rozpoutal vlnu kritiky projektu Guggenheimova muzea v Abú Dhabí, když zveřejnil reportáž o podmínkách, v nichž tu za nepřijatelně malou mzdu pracují najatí dělníci z Bangladéše. Na základě toho se pak Guggenheimovo muzeum v Evropě i Americe dočkalo řady protestů. Kurátor minulého benátského bienále (2015) Okwui Enwezor upozornil na tuto kauzu vystavením transparentů skupiny Gulf Labour Coalition v rámci hlavní bienální přehlídky.