MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2009 leden

Marek Kvetán

Letošní ročník ceny Národní galerie NG 333 pro mladé české a slovenské výtvarníky zná svého, v pořadí druhého, vítěze. Je jím Marek Kvetán, autor, který na české ani na slovenské scéně není nováčkem.

V roce 2008 už druhou z významných cen pro autory věku nad třicítkou získal slovenský umělec. Po Radimu Labudovi, který se stal držitelem Ceny Jindřicha Chalupeckého, nyní Marek Kvetán (1976) získal cenu, která je té předchozí alternativou udělovanou největší státní výstavní institucí. Její nositel je vybírán devítičlennou porotou složenou z teoretiků a umělců obou států a cena je zamýšlena jako ohodnocení nadprůměrného uměleckého počinu autora nebo skupiny z Čech či Slovenska.

Kvetán, ač slovenský autor, působí na obou scénách a prosadil se už i na té mezinárodní. V letošní konkurenci vyzrálých i méně známých umělců to potvrdil bezpochyby nejpoutavějším dílem. Multimediální interaktivní instalace Koberec (2008) byla dle výnosu poroty ohodnocena pro „mimořádné spojení konceptuálního přístupu a využití nových médií při tvorbě výtvarného objektu“. I bez složitých interpretací a zdůvodnění se však Koberec stal nejen hitem návštěvníků, ale dle mého soudu i odborné veřejnosti. Drahými kameny svítící a hudbou na pohyb reagující svinutý koberec vypadal jako magický stín kouzla vytržený ze světa pohádek a přenesený do prostoru normálního žití.

Ve skutečnosti jde o 1200 diod napojených na počítačový procesor, který reaguje na pohyb v nejbližším okolí a překvapuje tak diváka zničehonic zahlceného vlnou arabského popu.
Spojení několika médií do podoby nápadité instalace ostatně u Kvetáne nenalézáme poprvé. Ve své tvorbě už od počátků využíval především nová média, jejichž obsahovým podkladem byla inspirace čerpaná z literatury, filmové tvorby, fotografií nebo internetových stránek. Od studenta ateliéru sochařské tvorby u Juraje Bartusze na Vysoké škole výtvarných umení v Bratislavě to nikdo nečekal. Poté, co Bartusz ze školy odešel, Kvetán přestoupil do ateliéru malby Daniela Fišera, kde se ale klasickým médiím také nezačal věnovat. Přestup byl prakticky vzato spíše formální – odešel tam, protože na VŠVU neexistoval ateliér, který by se zabýval intermédii nebo novými médii. V ateliéru Daniela Fišera, ač byl specifikován, však Marek získal „mediální svobodu“. Zabýval se v té době plošnými věcmi, nikoliv však malbou, ale však počítačovou grafikou a printem, intermediálními „vecičkami“. Na stáži u Keiko Sei na brněnské Fakultě výtvarných umění VUT v roce 1999 se pak „zaoberal problémom filmu“. Podle něj „to bolo rovnaké štúdium, dôležité vždy pre jeho dané obdobie“.

V té době už byl autorem vystavujícím na skupinových výstavách na Slovensku, v Čechách, ale třeba také v New Yorku (Nové spojenia, WFC Courtyard Galerry, 2001), finalistou ceny pro mladé vizuální umění (Bratislava, 1998), finalistou ceny Tonal pro vizuální umělce (Bratislava, 2000) nebo o dva roky později držitelem Grand Prix z Trienále súčasnej slovenskej grafiky (Štátna Galéria Banská Bystrica, 2003). Kromě autorství mnoha interaktivních videoinstalací, printů nebo objektů, které jsou přehledně setříděny na jeho prezentačních stránkách www.kvetan.net, se stal i součástí Mr. BRA.

„S Richardom Fajnorom sme vytvorili skupinu, alebo lepšie povedané, fiktívneho umelca, ktorý vystavuje pod menom Mr. Bra. Je to vlastne popretie identity jedného umelca, pretože sme sa vzdali autorstva lebo spoluautorstva, a necháme za nás vystupovať fiktívnu postavu. Týchto projektov už bolo celkom dosť, momentálne z nich pripravujem katalóg, a ucelená prehliadka prebehla minulý rok v Galerii Jana Koniarika v Trnave. Teraz pripravujeme nový projekt do Ríma, ktorý sa bude zaoberať genetikou.“

Co se týče vítězství Ceny NG 333, je Marek Kvetán rád, i když její význam nepřeceňuje. Mezi pracemi, které za minulá léta vytvořil, by byla řada dalších, podobně úspěšných. „Nemám prioritu v rámci svojich projektov, určite sú niektoré, ktoré boli lepšie priaty kritikou a odbornou verejnosťou, to je taký ten súzvuk čo je akceptácia odborného alebo komerčného trhu. A také sú tu veci, ktoré nej sú až zas tak reprezentatívne výstavné, ale ktoré mám súkromne rád – ale ide o osobnajší pohľad. To, že posledná práca bola ocenená v rámci NG 333 a je teraz v rámci ceny medializovaná, je dobré, jak pre dielo tak i pre autora. Pre mňa osobne to má opodstatnenie hlavne v tom, že tato práca splňuje tu intermediálnu polohu, práve ten presah, ktorý je zaujímavý pre diváka.“

V současné době Marek Kvetán pracuje. Jeho díla vznikají kontinuálně, mají smysl v následnosti, která třeba mnohdy není znatelná, neboť některé z projektů mají delší poločas vzniku, nicméně existuje. Marek Kvetán mluví dokonce o procesu příběhovosti. Na otázku, zda se jeho dílem táhne nějaký společný leitmotiv nebo konkrétní filozofie, odpovídá přímočaře: „Snažím sa o nejaký príbeh, či je to nejaká filozofia, neviem, možno skôr nejaký osobný pohľad. Beriem tvorbu ako nejaký proces hľadania… možno sa dotýkam nejakých definícií, možno filozofických vecí, ale predovšetkým to beriem ako nejakú procesuálnu vec.“

Další kolekci instalací, objektů a videí, které jemnými zásahy mění význam nebo hodnoty věcí, připravuje pro výstavu v bratislavské galerii Bastart. Bude pracovat přímo s prostorem galerie a jejím mobiliářem. Zájemci o Kvetánovo dílo mohou ostatně do 1. března obdivovat i jeho Koberec v expozici finalistů NG 333 v respiriu 5. patra Veletržního paláce v Praze nebo navštívit jeho webové stránky na výše uvedené adrese.