MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2009 červen

Martin Krajc

Letošní diplomant na pražské Akademii nepatří na výtvarné scéně k žádným nováčkům. Jeho práce se objevily na mnoha kolektivních výstavách, které v posledních dvou letech pořádá zejména s mateřskou skupinou Obr. Jeho návrh v minulém roce zvítězil v soutěži Seat Arte Emocion, letos se stal vítězem konfrontační přehlídky mladých malířů ARSkontakt.

Martin Krajc (1984) je absolventem žižkovské Střední uměleckoprůmyslové školy, oboru scénografie. Možná i to je důvod, proč jsou dnes jeho malby naplněny pečlivým aranžmá v podobě bohaté struktury interiérů, v nichž se odehrávají precizně komponované scény. Autor je promýšlí a skládá ve variantách v cyklech obrazů, i když bez předchozích kreseb, a to rukopisem, který díky své nadprůměrné uvolněnosti o takovém způsobu práce nevypovídá. Gestika, jednoduchost a silná míra exprese z Krajce dělají jednoho z nejpozoruhodnějších současných expresionistů, takového, jehož rukopis se stal značkou dokonce už v době studií na vysoké škole. Sklon k expresi byl ostatně jedním z důvodů, proč se Martin Krajc stal studentem ateliéru Michaela Rittsteina. Kromě šesti let strávených na AVU, kde během stáže navštěvoval ještě ateliér Vladimíra Skrepla, pobýval navíc půl roku na Facultad de Bellas Artes de Universidad Complutense ve španělském Madridu.
Tam jej výrazně ovlivnili španělští mistři jako Diego Velázquez nebo Francisco de Goya. Inspiraci Velázquezovými díly lze hledat v souboru maleb, které v průběhu španělského pobytu začaly vznikat a který autor nazývá reinterpretacemi. Patří mezi ně například Periodico nebo Princessitas, v nichž zúročil kolážový způsob obsahové skladby, kdy jednotlivé postavy (v tomto případě infantky Margarity ze slavného obrazu Las Meninas z Muzea del Prado, který studoval přímo na místě) přenášel z původního kontextu do prostoru vlastních obrazů. Nově objevená tendence k lyrické abstrakci, která jeho španělský pobyt provázela v druhé tvůrčí linii, se projevila jako background podobných přenosů. V oslnivě zlatých a bílých odstínech se věnoval nejen infantce Margaritě, ale posléze i pražskému Jezulátku nebo papeži, tedy převážně (a pro autora netypicky) sakrálním motivům.

Krajc začínal jako autor tematizující velkoměsto, v němž vyrůstal, jeho tep a rytmus, posléze propojený s hiphopovou subkulturou, jejímž byl účastníkem. Tematický přerod lze pozorovat v posledních letech, kdy se začal věnovat povrchní kráse modelek (v cyklu velkoformátových kreseb na papíře Dívky, jímž byl zastoupen na výstavě v galerii GAVU a na veletrhu Art Prague 2008) nebo současnými malbami s jemně erotickým podtextem, které jsou součástí jeho diplomové práce a které v podobě dvojice Anonymous I. a II. zvítězily v konfrontaci ARSkontakt. V těchto dílech se plně vrací k naraci, k primární obsahovosti, doplněné dravým rukopisem. A je to dobře, protože abstraktní tendence, která autora provázela po návratu z Madridu, zbytečně utlumovala jeho temperament bytostného expresionisty, a to aniž by dosahovala výraznější kvality.

Pro Martina Krajce je důležitou součástí vlastního uměleckého provozu členství ve skupině Obr., s níž od závěru roku 2007, kdy se představila ve výstavní síni pražské kavárny Louvre, produkoval už pět výstavních projektů v Čechách, na Slovensku a v Německu. „Osobně si víc než jednotlivých sérií považuji putovních projektů, které jsme realizovali s Obrem. Třeba velké výstavy s názvem Obr. v Mánesu, která proběhla ve výstavní síni Mánes v prosinci 2008 a ke které se nám podařilo vydat katalog, nebo výstavy Obr. na písku v galerii Tranzit v Bratislavě. V podobných galerijních prostorách jsem měl možnost prezentovat většinu svých velkoformátových maleb, což pro mě má velký význam,“ komentuje své projekty autor.

Ve skupině se sešla pětice autorů z ateliéru Stanislava Diviše z Vysoké školy uměleckoprůmyslové a z ateliéru Michaela Rittsteina z AVU, která je programově rozlomena do dvou buněk – jedna sleduje spíše konceptuální strategii malby založené na zřetelné formě, druhá, v níž dominuje právě Krajc, je založena na naraci a obsahové malbě. V plné kráse lze skupinovou tvorbu zhlédnout už zanedlouho v rámci realizace ve veřejném prostoru v Praze. Nový cyklus maleb Martina Krajce však bude k vidění už od června ve dvoraně Veletržního paláce Národní galerie. V rámci výstavy Diplomanti AVU 2009 zde bude prezentovat sérii velkoformátových děl nazvaných Návštěva a inspirovaných různými typy návštěv, od těch pikantních, lehce přístupných na internetových stránkách, až po ty závažné, jakými jsou nejrůznější setkání v malířském ateliéru.