MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

únor / 2019
Aktuální
číslo
  únor

/ První republika v Národní galerii

/ Rozhovor s Jiřím Frantou a Davidem Böhmem

/ Nové evropské expozice islámského umění

obsah

 

Výběr z archivu

O nejslavnější Schieleho kresbě ve
sbírce pražské Národní galerie

Na okraj výstavy Konec zlatých časů...

Rozhovor s Josefem Koudelkou
"Knížka je daleko víc než jedna fotografie.
Každý dokáže, třeba i náhodou, udělat
jednu,dvě slušné fotografie, ale dát
dohromady pořádnou knížku, aby to
dávalo smysl, to je něco jiného."

Rozhovor se Zdenkem Felixem 
Teoretik umění Zdenek Felix je jako tažný
pták, nestěhuje se však za dobrým poča-
sím, ale za uměním. Koncem dubna
oslavil osmdesátiny, rozhovor s ním jsme 
přinesli právě před deseti lety.

Místo editorialu

V běžném uzávěrkovém rytmu spadá psaní editoriálu až na samý závěr. Bývá také obvykle vyhrazeno šéfredaktorovi, v případě jeho extrémního časového vytížení některému ze seniorních členů redakčního týmu. 

Občas dojde i k tomu, že jsou extrémně vytíženi jak šéfredaktor tak všichni redakční senioři. Na místo editorálových matadorů musí v takovém krizovém momentě operativně nastoupit junior. Musí jít ovšem o osobu talentovanou, stylisticky obratnou – o někoho, v nějž má šéfredaktor (popřípadě jej zastupující senior) plnou důvěru. Takovou osobou jsem já.

Píši tedy v časovém presu a na to nejsem ještě zvyklý. Musím zvolit téma (ani to mi časově vytížený šéfredaktor nezadal!). To není vůbec jednoduché. Co si vzpomínám, mělo by jít a nějakou glosu či krátké zamyšlení nad tématem kulturně politickým (o úloze umění ve společnosti, o tom jak je umění důležité a tato jeho důležitost není současnou prohnilou politickou garniturou rozpoznána apod.). Mělo by to také být v jádře vážné ale přitom psáno přeci jen lehčím perem.

Jediná přítomná kolegyně mi není schopna poradit, na otázku, co aktuálního se děje, o čemž by bylo lze psát, navrhuje téma „letní čas“. Tematicky mimo a navíc trapně otřepané – pochopitelně to nepřipadá v úvahu, nejspíše se z její strany jedná o špatný vtip. Nevím, asi ten editoriál bude muset napsat nakonec zase šéfredaktor poté, co se vrátí (zcela vyčerpán) z pracovní schůzky. Druhá možnost je, že otiskne tohle, tak špatně na tom ale doufám nebude.