MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2009 září

Mramory zůstávají v Británii

Athény – 21. června bylo oficiálně otevřeno nové muzeum athénské Akropole, postavené podle návrhu švýcarského architekta Bernarda Tschumiho. Moderní budova od světoznámého autora poskytla Řekům důležitý argument pro vrácení tzv. Elginových mramorů. Britské muzeum, které parthenonské plastiky vlastní, však o jejich vracení neuvažuje.

Tschumiho třípatrové muzeum je desetkrát větší než původní muzejní budova, která se nacházela na Akropoli, a vystavuje některé nové exponáty. Jde především o drobné nálezy ze svahů Akropole umístěné hned na začátku výstavy. Zde také můžeme díky skleněné podlaze vidět vykopávky, které probíhají přímo pod muzeem.

Nejsilnější částí nové expozice je sbírka archaického umění v prvním patře, kde najdeme bohatou kolekci dívčích postav (korai) nebo plastiky z archaického chrámu zničeného Peršany. Celé muzeum se však stavělo hlavně kvůli instalaci ve třetím patře – rekonstrukci parthenonského vlysu.

Návštěvníci tu vůbec poprvé mohou spatřit kompletní sochařskou výzdobu Parthenonu. Jak ovšem uvádí ředitel muzea Dimitrios Pandermalis, kýženého celku bylo dosaženo kombinací mramorových originálů se sádrovými kopiemi plastik, které se nacházejí v Britském muzeu. Na rekonstrukci tak vyniká především to, co tu chybí. Absence poloviny parthenonských originálů spojená s krásným výhledem na Akropoli vnuká návštěvníkovi jedinou myšlenku: Neměli by Britové chybějící plastiky vrátit?

Nápad na prázdné místo v expozici, které by provokovalo svědomí Angličanů, je přitom starý. Přišla s ním ministryně kultury Melina Merkuri v 80. letech. Merkuri již tehdy podporovala vznik muzea, ve kterém „by to nejkrásnější místo zůstalo prázdné v očekávání návratu mramorů do Řecka jako země svého zrození“, jak uvádějí stránky řeckého ministerstva kultury.

Kolekci Elginových mramorů zakoupilo Britské muzeum roku 1816 od Lorda Thomase Elgina, který je získal jako britský velvyslanec v Osmanské říši, k níž Řecko do roku 1829 patřilo. Jedním z argumentů proti návratu parthenonských plastik dříve bylo, že Athény nemají odpovídající prostor, kam by je umístily. Tento důvod teď sice pominul, ale situace se tím nezjednodušila. S vyostřením řeckého politického tlaku na návrat Elginových mramorů se nyní Britské muzeum zdráhá plastiky byť jen zapůjčit.