MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2007 září

Národní galerie v roce 2006

Praha – Národní galerie podle výroční zprávy, která byla počátkem léta zveřejněna na jejích webových stránkách, loni hospodařila s vyrovnaným rozpočtem. Ke konci roku vykázala zisk 4595 Kč. Celkový rozpočet galerie se v loňském roce blížil částce 340 milionů korun, státní dotace činila 270 milionů korun. Nejnáročnějším úkolem, jemuž se galerie věnovala, byla nedávno skončená rekonstrukce Schwarzenberského paláce.

„Kdyby nebylo etapy ministrování Vítězslava Jandáka, označil bych rok 2006 za solidní až úspěšný,“ píše ve zprávě generální ředitel galerie Milan Knížák. „Bohužel p. Jandák se ukázal jako nesolidní, nectil závazky svého předchůdce, nedržel dokonce ani své slovo, a tak jsme bohužel museli omezit některé aktivity a nebýt mírného zlepšení situace po nástupu nového ministra, nepochybně bychom měli problém udržet vyrovnaný rozpočet.“

Galerie v loňském roce uspořádala 33 výstav a navštívilo ji téměř 554 tisíc lidí, což je nejvyšší návštěvnost za posledních osm let. Toto číslo, které uvádí ve své ročence Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS), se však překvapivě ve výroční zprávě NG vůbec neobjevuje. Galerie o sobě zveřejňuje každý rok jiný typ informací, meziroční srovnání jejích výsledků je proto poměrně obtížné.

Ve výroční zprávě za rok 2005 jsme si například mohli přečíst, kolik knih a článků pracovníci galerie v daném roce publikovali. Letos bychom tento údaj ve zprávě hledali marně. Najdeme v ní naopak zajímavou statistiku, jak dlouho kdo v galerii pracuje. Vyplývá z ní, že 47 procent z 276 zaměstnanců do galerie nastoupilo v posledních pěti letech a pouze 22 procent v NG působí déle než deset let. Od jmenování Milana Knížáka do čela galerie letos v létě uplynulo 8 let.

Konfrontujeme-li tyto údaje s výše zmiňovanou bibliografií, dá se říct, že výroční zprávy NG potvrzují slova Knížákových kritiků, že z galerie vyštval řadu zkušených odborníků a že její vědecká úroveň upadá. Zatímco v roce 2000 se totiž NG chlubila 149 knihami a články od 31 autorů, o pět let později to bylo jen 50 záznamů od 18 autorů. Nebýt ředitele Sbírky starého umění Víta Vlnase, bylo by navíc toto číslo o ještě třetinu nižší.

Víc než půl milionu návštěvníků činí z NG podle NIPOSu třetí nejnavštěvovanější muzeum v České republice. Na první příčce dlouhodobě figuruje pražské Židovské muzeum, které loni navštívilo téměř 629 tisíc lidí. Na druhém místě je Národní muzeum s necelými 561 tisíci návštěvníků.

V počtu výstav je NG se svými 33 výstavami v celkovém pořadí až na šestnáctém místě, mezi muzei umění na třetím za Moravskou galerií a Domem umění města Brna. Samotný počet výstav nemá cenu přeceňovat: málokterá z loňských výstav se například co do náročnosti mohla srovnávat s projektem Slezsko – perla v České koruně, připraveným Sbírkou starého umění, který přišel na téměř 15 milionů korun.

Faktem nicméně zůstává, že v minulosti byla NG v pořádání výstav aktivnější. V roce 1998 například připravila o 40 výstav víc než loni. Do celkového počtu přitom byly v roce 2006 započteny například i komerční přehlídka designu Art & Interior, charitativní výstava Cesta za duhou, prezentující díla nemocných s roztroušenou sklerózou, nebo dočasné zápůjčky jednotlivých obrazů ze zahraničních galerií.

Na vstupném NG utržila 33 milionů korun. To je nejvíce za dobu Knížákova ředitelování, stále však o 3 miliony korun méně než v roce 1998. Kolik z této částky galerie vybrala na vstupném do stálých expozic – jehož zrušení prosazuje – zpráva bohužel neuvádí.

V roce 2006 NG získala 358 nových sbírkových předmětů, z toho 112 nákupem a 81 darem, zbytek dědictvím, převody a jiným způsobem. 22 děl bylo například nalezeno při revizi fondů Sbírky grafiky a kresby. Na nákupy galerie vynaložila přes 8 milionů korun. V roce 2005 to bylo o 5 milionů korun víc.