MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2009 únor

Návštěvnost 2008

Divácky nejúspěšnějšími výstavami roku 2008 byly Albrecht z Valdštejna a jeho doba se 150 tisíci návštěvníky, Brněnské bienále grafického designu s 33,3 tisíci, Bruselský sen s 30,4 tisíci a Biedermeier s 28,3 tisíci návštěvníků. U diváků tedy jednoznačně vítězí užité umění a kulturně historicky zaměřené výstavy. Nejúspěšnější výstavou umění v užším slova smyslu byla na páté příčce přehlídka fotografií Gregoryho Crewdsona, kterou shlédlo 19 tisíc lidí.

Z hlediska denní návštěvnosti zvítězil s přehledem Valdštejn (1350 návštěvníků denně), na dalších místech se objevila olomoucká repríza výstavy Josefa Lady (348 návštěvníků denně), Kytky v popelnici (340), Gregory Crewdson (335) a Bienále Brno (327). Valdštejnovská výstava, připravená Senátem ve spolupráci s Národním muzeem a Vojenským historickým ústavem, patří k vůbec nejúspěšnějším expozicím posledních let. Pro srovnání: Karel IV. – Císař z Boží milosti měl v roce 2006 návštěvnost 1055 lidí denně (vzhledem k systému časových vstupenek však toto číslo ani nemohlo být vyšší), výstavu Rudolf II. a Praha si v létě 1997 přicházelo prohlédnout dokonce 1500 návštěvníků denně.

Národní galerie – V minulém roce navštívilo NG přes 350 tisíc lidí, což je o 17 tisíc méně než v roce 2007. Celkový součet však bude vyšší, zahrneme-li do něj výstavu Mikoláše Alše v Jízdárně Pražského hradu, návštěvníky Jiřského kláštera s okružní vstupenkou po Hradě a držitele Pražské karty. Návštěvnost jednotlivých výstav NG neuvedla s tím, že diváci platí jednotné vstupné, ať jdou na výstavu, či do stálé expozice. Sdělila však návštěvnost objektů: 116 tisíc diváků připadá na Veletržní palác, v němž v létě proběhlo Mezinárodní trienále současného umění, 60 tisíc na Anežský klášter a 34 tisíc na Schwarzenberský palác, kde byla v březnu otevřena nová stálá expozice baroka. Z údajů dále vyplývá, že půlroční přehlídku Čínské tušové malby 20. století ve Valdštejnské jízdárně navštívilo 12,6 tisíc lidí, tedy zhruba 104 diváků denně.

Galerie hlavního města Prahy – Nejnavštěvovanější výstavou byl Bruselský sen. Do Městské knihovny se vydávalo průměrně 235 diváků denně, což za necelé 4 měsíce dalo dohromady 30,4 tisíc návštěvníků. Velký úspěch zaznamenala retrospektiva Jindřicha Štreita v Domě U Kamenného zvonu, kterou navštívilo 15,5 tisíce lidí, tedy asi 200 diváků denně. Třetí místo patří kurátorovi Karlu Císaři a jeho 6. bienále mladého umění. Na tvůrčí proměny 20 výtvarníků, které si vybral už na minulé bienále, se ke Zvonu přišlo podívat necelých 8 tisíc lidí, tedy něco přes sto denně.

Galerie Rudolfinum – Na výstavy galerie loni zavítalo téměř 60 tisíc návštěvníků. Nejpřitažlivější byly fotografie Američana Gregoryho Crewdsona, které si přišlo prohlédnout přes 19 tisíc diváků, tedy průměrně 335 lidí denně. V těsném závěsu za Crewdsonem se umístil Rakušan Gottfried Helnwein s 18,4 tisíci návštěvníky. Přes léto shlédlo jeho výstavu Angels Sleeping v průměru 244 lidí denně. Výstavu Čínské malby navštívilo přes 11 tisíc návštěvníků a výstavu současného amerického umění Uncertain States of America vidělo od prosince 2007 do února 2008 deset tisíc diváků. „Výstava Američanů byla absolutně současná a hodně informačně závažná,“ zdůrazňuje produkční galerie Zuzana Kosařová-Fořtová.

Pražský hrad – Kromě stálých expozic, které si loni na Hradě prohlédlo téměř půl miliónu návštěvníků, byla divácky nejúspěšnější výstava Biedermeier, kterou připravilo Uměleckoprůmyslové muzeum. V Jízdárně Pražského hradu ji navštívilo přes 28 tisíc lidí, tedy kolem 230 denně. Dvacet tisíc návštěvníků (156 denně) si našla výstava Mikoláše Alše, kterou pro stejný výstavní prostor připravila Národní galerie. Podle Kateřiny Horníčkové ze Správy Pražského hradu byla důležitá také výstava Československé legie v Rusku 1914–1920 v Tereziánském křídle: „Šlo o vůbec první velkou výstavu o legionářích. Představila naprosto unikátní materiály a je za ní velký kus odborné práce. Cením si kurátorského přístupu, který se dokázal vyhnout obvyklým klišé.“

Uměleckoprůmyslové muzeum – Muzeum se loni podílelo především na dvou úspěšných výstavách zmiňovaných v souvislosti s GHMP a Pražským hradem – na Bruselském snu a Biedermeieru. Ve vlastní budově zabodovalo výstavou Kytky v popelnici. Na módu 70. let si v roce 2008 přišlo zavzpomínat 16 tisíc návštěvníků, tedy zhruba 340 lidí denně. Druhou nejvyšší průměrnou návštěvnost (190 lidí denně) měla čtrnáctidenní přehlídka vítězů soutěže Czech Grand Design 2007. V malé Galerii Josefa Sudka na Jánském vršku, která spadá pod muzeum, přilákaly nejvíce diváků (celkem 1715) fotografie hraběte Karla Marii Chotka.

Moravská galerie – Každý druhý rok hostí MG bienále grafického designu. Loňské 23. Bienále Brno navštívilo přes 33 tisíc návštěvníků, z toho více než 3 tisíce během Brněnské bienálové noci. Průměrná návštěvnost bienále se pohybovala kolem 327 diváků denně. Následující údaje vynechávají Brněnskou muzejní noc, která zvýšila běžné počty diváků až o 11 tisíc osob. Druhou nejúspěšnější výstavou byla retrospektiva Františka Foltýna, kterou shlédlo přes 5 tisíc diváků, tedy 75 denně. Na výstavu Milady Marešové přišlo téměř 4,5 tisíce lidí, v průměrné návštěvnosti pak Marešová s 81 diváky denně trumfla Foltýna.

Muzeum umění Olomouc – Muzeum včetně kroměřížské obrazárny loni navštívilo přes 225 tisíc lidí, což je zhruba o 10 tisíc méně než o rok dřív. Nejvíce návštěvníků se dostavilo na výstavu Cecílie Markové Podobenství duší. Sugestivní dílo kyjovské spiritistky si přišlo prohlédnout necelých 17 tisíc lidí, tedy 232 denně. Výběr z bohatých kroměřížských sbírek nazvaný Luk a lyra přitáhl 16 tisíc návštěvníků (290 denně). Putovního Josefa Ladu přes Vánoce shlédlo celkem 14 tisíc diváků (348 denně).

Alšova jihočeská galerie – Do všech objektů Alšovy galerie zavítalo v roce 2008 celkem 27 tisíc návštěvníků, z toho 16 tisíc navštívilo novou stálou expozici a výstavy v Hluboké nad Vltavou. Největšími projekty zde byla přehlídka Českého moderního umění XX. století (1970–2007) z vlastních sbírek a výstava Autoportrét v českém umění 20. a 21. století. „Zadostiučiněním pro nás byla výstava autoportrétů, která ukazuje různé pohledy na téma od symbolismu po nejžhavější současnost. Poslední autoportrét dodělával Jiří David hodinu před vernisáží,“ hodnotí výstavní sezónu kurátor Vlastimil Tetiva.

Východočeská galerie v Pardubicích – Dům U Jonáše loni hostil dvě velké monografické expozice. První byla putovní výstava Josefa Lady, kterou koncipoval Lev Pavluch. Cestu za Ladou si našlo téměř 7 tisíc návštěvníků, tedy 115 denně. Na podzim trčela z oken druhého patra pouliční lampa, kterou zde instaloval Krištof Kintera v rámci své retrospektivy. Tu navštívilo necelých 3 tisíce diváků. „Chodila jiná skladba lidí, hlavně mladí,“ uvedla Hana Brožková z Východočeské galerie. Na všechny akce, včetně doprovodných programů, zavítalo celkem 18 tisíc návštěvníků.

Západočeská galerie v Plzni – Západočeská galerie loni pokračovala v postupném představování svých sbírek. V Masných krámech ukázala Českou malbu přelomu 19. a 20. století, kterou za 9 měsíců navštívilo 11 tisíc diváků. Ve Výstavní síni 13 pak na podzim předvedla svou kolekci umění 60. let nazvanou Na zkoušku v ráji. Tu si během dvou měsíců přišla prohlédnout pouze tisícovka lidí. „Realistická malba táhne víc,“ vysvětlují zástupci galerie. Kolem tisíce návštěvníků přilákala i převzatá výstava Milady Marešové. Do obou objektů Západočeské galerie přišlo v roce 2008 přes 18 tisíc návštěvníků.

Oblastní galerie v Liberci – Lidskou dimenzi dodává našemu přehledu liberecká galerie. Zde byla cesta k přesným cifrám nejtěžší, protože lektorce vyhořel počítač. „Po delším dohadování jsme se dopočítali k 15 tisícům návštěvníků za rok,“ uvedl ředitel Jan Randáček. Nejvíce zájemců o umění přišlo během dvoudílné výstavy Maxe Švabinského, která se věnovala figuře a grafice. Galerie prodává vstupenku do celého objektu, takže nelze statisticky rozlišit, jestli divák šel do stálé expozice nebo na dočasné výstavy. Zatímco Švabinský bodoval delší dobou trvání (5 měsíců), intenzivní zájem projevili diváci o retrospektivu Vratislava K. Nováka.