MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2016 únor

Návštěvnost galerií v roce 2015

ČR – Nejnavštěvovanější výstavou loňského roku byla výstava Hrady zámky objevované a opěvované v Jízdárně Pražského hradu s denní návštěvností 931 lidí. Výstavu, která začala již před koncem roku 2014, během necelých tří měsíců dohromady navštívilo 79 tisíc návštěvníků. Celková návštěvnost výstav a stálých expozic ve dvaceti sledovaných galeriích v součtu vychází na více než 1,5 milionu lidí, což je o třetinu víc, než kolik byla v minulé sezóně návštěvnost české fotbalové ligy.

Výstava Hrady zámky objevované a opěvované, kterou připravil Národní památkový ústav, představila vybrané umělecké a historické poklady z fondů českých hradů a zámků (recenze v AA 2015/03). Návštěvnost blížící se tisícovce lidí denně je v českých poměrech zcela mimořádná. Vyšší čísla měly jen výstavy Karel IV. – Císař z Boží milosti v roce 2006 (1055), Albrecht z Valdštejna a jeho doba v roce 2008 (1250) a Rudolf II. a Praha v roce 1997 (1500 lidí denně). V případě pražských výstav lze považovat za úspěch již návštěvnost nad sto lidí denně, mimo Prahu pak i poloviční čísla.

Návštěvnickým hitem se stala také druhá velká výstava konaná loni v Jízdárně Pražského hradu, přehlídka české krajinomalby od 19. století do současnosti nazvaná Má vlast. Výstavu si během dvou měsíců přišlo prohlédnout na 35 tisíc návštěvníků, což představuje denní návštěvnost 591 lidí.

Celkový žebříček výstav podle návštěvnosti jsem se rozhodli nesestavovat, neboť situace jednotlivých galerií se značně liší, stejně jako používaná metodika. Některé instituce mají například společné vstupné na více výstav současně, některé do celkových čísel započítávají vernisáže a různé mimořádné akce, jiné nepočítají ani účastníky doprovodných programů. Občas je pak celková návštěvnost nižší, než součet uváděné návštěvnosti jednotlivých výstav. Místo celkového žebříčku jsem proto připravili přehled nejnavštěvovanějších výstav v jednotlivých galeriích.

Vedle osobnosti vystavujícího umělce, potažemo zvoleného tématu hraje z hlediska návštěvnosti svou roli také místo konání výstavy. Nejde jen o Pražská hrad, který je turisticky nejexponovanější památkou v celé republice, ale týká se to například i Galerie hlavního města Prahy či Galerie Klatovy/Klenová. Všechny tři nejnavštěvovanější výstavy klatovské galerie se konaly na hradě Klenová a lze předpokládat, že přinejmenším pro část návštěvníků byl hlavním lákadlem samotný hrad spíš než zde vystavené umění. To stejné patrně platí i v případě Zámku Troja, jakkoliv si výstava Václava Ciglera pozornost rozhodně zasloužila.

Obecně lze konstatovat, že české publikum je značně konzervativní a že šanci stát se skutečným diváckým hitem mají jen výstavy zaměřené na starší umění a představující autory slavných jmen. Nejdůležitější výstavy současného umění, jakými byly loni retrospektiva Jána Mančušky v Galerii hlavního města Prahy, velká výstava Václava Stratila v Moravské galerii či VII. Zlínský salon mladých, měly vesměs podprůměrnou návštěvnost. Vysokými počty návštěvníků se nemohou chlubit ani Dům umění České Budějovice, ostravské PLATO či pražská Galerie Rudolfinum, které se programově zaměřují na současné umění.

Ředitel Domu umění České Budějovice Michal Škoda přesto zdůrazňuje, že s návštěvností je spokojen. „Přihlédnu-li k tomu, jak jsou Budějovice velké, jaký je v Jižních Čechách zájem o umění, tak jsou pro mne loňská čísla hodně uspokojivá. Dovedu si představit, že by mohla být i lepší, ale je třeba myslet i na to, jak zde fungují média, a další okolnosti,“ dodává. S průměrnou návštěvností 32 lidí denně se Dům umění může bez problému poměřovat i s pražskými galeriemi. Zmiňovaná retrospektiva Jána Mančušky v Městské knihovně měla návštěvnost 40 lidí, výstava Petra Veselého v Malé galerii Rudolfina 33 lidí a výstava Federica Díaze v Letohrádku Královny Anny 24 lidí denně.

Celková čísla návštěvnosti Národní galerie odpovídají výsledkům předchozích dvou let, do výsledku však nezapočítáváme výstavu Večerníček slaví 50 let, u které byla NG uváděna jako spoluorganizátor. Pohádkové postavičky České televize přílákaly během čtyř měsíců do Valdštejnské jízdárně 126 tisíc návštěvníků (1048 denně). To, že si Národní galerie udržela návštěvnost i v situaci dočasného uzavření Slovanské epopeje znemená, že zájem o její výstavy a stále expozice ve skutečnosti vzrostl. Trojice jejích nejúspěšnějších výstav lákala mezi 175 a 219 lidmi denně. Jistou vadou na kráse je, že ve všech třech případech šlo o převzaté projekty.

V meziročním srovnání řada galerií zaznamenala pokles, byť důvodem často byly spíše provozní okolnosti než program. „Zdánlivě nižší číslo je způsobeno zejména rekonstrukcí Pražákova paláce, který byl kompletně uzavřen dva měsíce a jehož stálá expozice byla veřejnosti nepřístupná od července do listopadu 2015,“ komentuje tisková zpráva Moravské galerie o čtvrtinu nižší čísla než před rokem. Pokračující rekonstrukcí či dočasnou uzavírkou expozic vysvětlují pokles také Galerie hlavního města Prahy nebo Galerie Rudolfinum. O víc jak třetinu se snížila návštěvnost Galerie výtvarného umění v Ostravě, která o rok dřívě slavila úspěch s velkou výstavou Bohumila Kubišty.

Nárůst naopak hlásí pražské Museum Kampa, Západočeská galeri v Plzni nebo Galerie moderního umění v Rudnici nad Labem. Museum Kampa loni mělo historicky nejlepší rok od svého otevření, přílákalo 131 tisíc návštěvníků, což je o 60 procent víc než v přechozím roce. Vedle výstav nově získaných kreseb Františka Kupky, obrazů Toyen či Kamila Lhotáka muzeu k rekordnímu výsledků pomohla i již zmiňovaná výstava Večerníček slaví 50 let, jejíž druhá část se konala v Sovových mlýnech.

Západočeský galerie v Plzni loni nabídla velice silný program zejména pokud jde o staré umění a navíc těžila z propagace města coby Evropského hlavního města kultury. Roudnická galerie si pak loni připomínala padesáté let svého fungování. Vedle jubilejní výstavy stojící na její sbírce umění 60. let připravila také zajímavou výstavu současného umění Vzdálení pozorovatelé. „Nejen roudnická veřejnost si při příležitosti oslav uvědomovala, že existence galerie s tradicí překračující horizont regionu, není vůbec samozřejmá,“ dodává ředitelka galerie Alena Potůčková.

Vysokou návštěvnost si i v druhém roce od otevření nových prostor v bývalých lázních udržela také Oblastní galerie Liberec. Zde je však třeba znovu zmínit rozdíl v metodice, kterou jednotlivé instituce používají. Zatímco například Galerie Rudolfinum vykazuje pouze platící návštěvníky, liberecká galerie započítáva například i návštěvnost během Muzejní noci, kdy je vstup zdarma. „Přiznám se bez mučení, že také návštěvníky těchto akci si započítáváme do celkové návštěvnosti; ti lidé si prostě projdou galerii, tedy navštíví výstavy,“ vysvětluje ředitel galerie Jan Randáček.