MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2011 prosinec - leden

Neradostné vyhlídky

Brno/Praha – Magistrát města Brna začátkem podzimu vyzval své příspěvkové organizace, aby připravily finanční plány na příští rok počítající se snížením příspěvku o 20 procent.

Po sérii protestů divadelníků radní od plošného škrtání upustili, Dům umění a Muzeum města Brna se však dramatickému krácení svých rozpočtů nejspíš nevyhnou. V roce 2011 příspěvek města na činnost Domu umění činil 16,25 milionu korun. V návrhu rozpočtu na příští rok, o kterém mělo zastupitelstvo hlasovat začátkem prosince, je počítáno s částkou 12,04 milionu korun, což představuje meziroční propad o 26 procent. Příspěvek Muzeu města Brna by se měl snížit z 59,4 na 42,4 milionu korun, tedy o téměř 29 procent.

Podle ředitele Domu umění Rostislava Koryčánka si navrhované seškrtání příspěvku vynutí osekání výstavních aktivit na polovinu. „Zafungovalo to, co se odehraje, když letí letadlo, kterému let umožňuje pouze určitá rychlost. Jakmile překročí danou hranici, všechno se bortí. Abychom udrželi jeden, potažmo dva domy, abychom udrželi lidi, kteří se na provozu Domu umění podílejí, tak daná finanční redukce znamená padesátiprocentní omezení aktivit,“ vysvětluje Koryčánek. Jedním z důsledků snížení příspěvku Muzeu města Brna bylo zrušení místa kurátora umění 20. století. Na Špilberku se přitom nyní připravuje stálá expozice výtvarného umění v Brně po 2. světové válce, jež je podpořena grantem Evropské unie.

Podobně vyhrocená situace jako v Brně je také v Pardubicích, kde kraj vzkřísil svůj záměr sloučit Východočeskou galerii s Východočeským muzeem (viz AA 2011/4). Odborná komise, která byla k tomuto problému vytvořena na jaře, se postavila proti sloučení, studie konzultační společnosti Scott & Hagget, zveřejněná v listopadu, jej naopak doporučila. Hlavním argumentem pro má být, že muzeum i galerie spravují sbírkové předměty a pořádají výstavy, takže de facto vykonávají tutéž činnost. Na dotaz MF Dnes, jak se tvůrci studie vypořádali s námitkami odborné veřejnosti proti slučování, manažerka firmy odpověděla: „Při tvorbě projektu nemá cenu se bavit s někým, kdo nemá rozhodovací pravomoci, takoví lidé mohou mít maximálně poradní hlas.“

Pod dojmem těchto zpráv jsme se na galerie financované z veřejných rozpočtů (státních, krajských i městských) obrátili s otázkou, zda očekávají snížení příspěvků od svých zřizovatelů. Většina institucí odpověděla, že počítá se stejným příspěvkem jako v letošním roce, avšak s dovětkem, že ke krácení příspěvků došlo již v letech 2010 a 2011. Rozpočty navíc zatím existují jen v návrzích a reálná čísla se ředitelé galerií dozvědí až v průběhu ledna a února. I při zachování stávajících rozpočtů ale vzhledem ke zvýšení DPH a růstu cen energií očekávají náročný rok.

Jako značně nejistou vidí budoucnost ředitel Domu umění v Českých Budějovicích Michal Škoda: „Zatím nevím přesné číslo, ale bude to asi hodně zajímavé. Program narostl o jednu výstavu, příspěvek od města se však sníží minimálně o 200 tisíc, ale spíše o víc.“ Podobný problém má také Galerie umění Karlovy Vary, která v letošním roce získala do správy další objekt. „Budeme prý mít snížený příspěvek o dvě procenta oproti letošku, ale vzhledem k tomu, že jsme v pololetí získali novou pobočku a rozpočet téměř navýšen nebyl, tak to bude mnohem větší propad,“ vysvětluje tisková mluvčí Lenka Tóthová.

Oblastní galerie v Liberci jako jediná hlásí, že její příspěvek by měl být navýšen. „Pokud jsem dobře informován, tak příspěvek zřizovatele na provoz by měl být v roce 2012 ve výši 10,5 milionu korun, což je mírné zvýšení oproti příspěvku na rok 2011. Jde o navýšení v řádu jednotek procent, ale je výrazné vzhledem k ekonomické situaci, která v ČR panuje,“ říká ředitel galerie Jan Randáček. Navzdory úsporným opatřením by si polepšit měla také Galerie výtvarného umění v Chebu. „Kraj prozatím oznámil záměr snižovat paušálně příspěvky všem příspěvkovým organizacím o jedno procento, což u nás dělá cca 90 tisíc korun. Naopak slíbil investiční prostředky, což by pro nás například mělo znamenat cca 850 tisíc korun, z toho 700 tisíc na reinstalaci stálé expozice k 50. výročí galerie,“ vysvětluje ředitel Marcel Fišer.

Tiskový odbor Národní galerie na e-mailem zaslaný dotaz nereagoval. Podle neoficiálních informací galerie počítá s příspěvkem od zřizovatele ve výši necelých 200 milionů korun, což by bylo nejméně od roku 2001. V roce 2010 činila dotace ministerstva kultury téměř 278 milionů korun (o 62 milionů víc, než kolik byl původní návrh rozpočtu). NG v minulých letech hospodařila s poměrně vysokými částkami, ty však nebyly určeny na provoz a výstavy, ale na rekonstrukci Salmovského paláce, který je již nyní před kolaudací. Nedořešena také zůstává otázka, z čeho budou uhrazeny dluhy, které zbyly po předchozím vedení.

Moravská galerie v Brně podle jejího ředitele Marka Pokorného očekává stejný příspěvek od zřizovatele jako v letošním roce. „V tuto chvíli spoléhám na vyjádření pana ministra, že příspěvkové organizace nebudou dalšími škrty zasaženy – poslední vlna redukce příspěvků proběhla ve druhé polovině roku 2010. V případě zatím nepředpokládaných škrtů příspěvku během roku 2012 bychom museli přistoupit k některým radikálním opatřením, jež by už mohla ohrozit chod instituce. Při zachování nyní schváleného příspěvku však není důvod k panice,“ konstatuje Pokorný. V roce 2010 činil příspěvek od ministerstva 86,2 milionu korun.

Muzeum umění Olomouc je rovněž příspěvkovou organizací ministerstva kultury, každoročně však dostává i dotaci od Olomouckého kraje. V roce 2009 například činil příspěvek od státu 45,5 milionu, od kraje 27,2 milionu korun. „Rozpočet na příští rok je zatím pouze v návrhu. Pokud však projde, bude částka ze strany ministerstva v porovnání s rokem 2009 o 16 milionů korun nižší. Olomoucký kraj svůj příspěvek poníží o čtyři miliony korun,“ sdělil tiskový mluvčí muzea Petr Bielesz.

Galerie Rudolfinum byla poslední dva roky organizačně podřízena Uměleckoprůmyslovému museu. Od 1. ledna se však má vrátit pod Českou filharmonii. „Předpokládáme, že příspěvek na rok 2012 určí pro Galerii Rudolfinum zřizovatel závazným ukazatelem, ale o jeho výši nemáme zatím žádné konkrétní informace,“ konstatuje ekonomika galerie Radka Kareisová.