MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2013 květen

NG bez ředitele

Praha – Ministryně kultury Alena Hanáková (TOP 09-Starostové) v půlce dubna odvolala generálního ředitele Národní galerie Vladimíra Rösela, který tuto funkci zastával necelé dva roky. „Pan Rösel neprokázal, že rozumí specifickému poslání Národní galerie v Praze a jejímu postavení mezi státními sbírkotvornými institucemi,“ prohlásila Hanáková. V oficiálním zdůvodnění se dále uvádí, že Röselovi se příliš nedařilo konsolidovat hospodaření galerie a že „se ukázalo, že není tou osobností, která by dokázala garantovat další dva nezbytné pilíře řízení největšího muzea výtvarného umění, jimiž jsou odbornost a optimální práce s lidmi“. Řízením galerie byl dočasně pověřen Röselův náměstek Vít Vlnas.

Röselovo odvolání ministerstvo v minulosti připravovalo již několikrát. V listopadu loňského roku byl prý už připraven příslušný dokument, ministryně jej však po intervenci svého stranického kolegy, předsedy hnutí Starostové a nezávislí Petra Gazdíka nakonec nepodepsala. Podobná situace se měla opakovat před dvěma měsíci. Server Česká pozice koncem února napsal, že k Röselovu odvolání pravděpodobně dojde v „nejbližších hodinách“ a sám Rösel připustil, že má od ministerstva signály, které tomu nasvědčují.

Rösel byl odbornou veřejností opakovaně kritizován, důvodem odvolání však nakonec zřejmě byly spíše problémy v jeho komunikaci s ministerstvem kultury. Podle náměstkyně Aleny Matouškové, která rozhodnutí ministryně obhajovala v televizních Událostech, komentářích, bylo přímým impulsem, že ani napotřetí nedokázal Vladimír Rösel předložit kvalitní střednědobou koncepci rozvoje galerie. Příslušný materiál mu ministerstvo dvakrát vrátilo k dopracování, třetí verzi odevzdával koncem února.

Hanákové předchůdce Jiří Besser (TOP 09-Starostové) si po zrušení prvního výběrového řízení na ředitele NG v létě 2010 zřídil patnáctičlennou externí komisi „pro otázky galerií zřizovaných ministerstvem“. Ačkoliv se komise Röselovou koncepcí několikrát zabývala, není v této věci k dispozici žádné její oficiální stanovisko. Není tedy jasné, o co ministerstvo své výtky opírá. Röselovo odvolání ani případný další postup ministryně s komisí vůbec nekonzultovala.

Do funkce Rösela na jaře 2011 doporučila výběrová komise, ve které měli ministerští úředníci čtyři hlasy z deseti. Všichni, v čele s Alenou Matouškovou, která komisi předsedala, Rösela hodnotili jako nejlepšího kandidáta, což bylo pro jeho vítězství klíčové. Pověřit vedením Národní galerie ekonoma bez předchozí zkušenosti s řízením kulturní instituce bylo bezprecedentním krokem. Zárukou, že na odborné a programové směřování galerie to nebude mít žádný negativní dopad, měl být dlouholetý ředitel Sbírky starého umění Vít Vlnas, který již během konkurzu vystupoval jako Röselova dvojka. Vyčítá-li nyní ministerstvo odvolanému řediteli, že nepochopil poslání muzea jako paměťové instituce, je paradoxní, když jej nahrazuje Vlnasem, který měl být Röselovou oporou právě v této věci.

K dalšímu postupu zatím ministerstvo sdělilo jen tolik, že na výběru nového ředitele „se bude podílet úzké grémium odborníků z oblasti výtvarného umění“. Zda je tím myšlena výše zmiňovaná komise, či zda se ministryně chce opřít o nějaký jiný poradní sbor, není jasné. S tím, že by jmenování nového ředitele předcházel klasický konkurz, však ministerstvo zjevně nepočítá. Šlo by ostatně již o třetí konkurz na tentýž post ve čtyřech letech a hrozí, že by skončil další blamáží.

Očekává se, že se ministryně bude rozhodovat mezi Jiřím Fajtem, který byl vítězem konkurzu v roce 2010, a Markem Pokorným, který na podzim odešel z postu ředitele Moravské galerie v Brně. Pro Fajta hovoří, že by se při jeho jmenování ministryně mohla opřít o autoritu mezinárodní výběrové komise, která jej před třemi lety na ředitelský post doporučila, pro Pokorného zase, že má dlouholeté zkušenosti s řízením obdobné příspěvkové organizace a je tak pro ministerstvo čitelnějším partnerem.