MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2015 červenec - srpen

NG do roku 2020

Praha – Jiří Fajt v půlce června představil svou koncepci fungování Národní galerie do roku 2020. Na tiskové konferenci ve Veletržním paláci hovořil především o budoucnosti jednotlivých budov, které galerie využívá pro své sbírky, a o chystaném výstavním programu, médiím však současně dal k dispozici i plné znění dokumentu, který o měsíc dříve „vzalo na vědomí“ ministerstvo kultury. Ministerstvo materiál zatím nijak veřejně nekomentovalo, takže není jasné, nakolik Fajtovi vyjde vstříc v jeho požadavcích na navýšení státního příspěvku.

Jen na změny stálých expozic a dílčí rekonstrukce budov by galerie potřebovala příští rok 31 milionů korun navíc. Rekonstrukci Veletržního paláce, která by měla probíhat v letech 2017–2020, koncepce vyčísluje na 1,19 miliardy korun. Nadále ale nechává jako jednu z možností otevřenou i výstavbu nové galerijní budovy.

Zatímco rekonstrukce jednotlivých paláců, potažmo stavba nové budovy budou plně záviset na ochotě a schopnosti ministerstva kultury zajistit pro galerii potřebné prostředky ze státního rozpočtu, schválení koncepce dalo generálnímu řediteli volnou ruku k provedení změn v organizační struktuře. Jiří Fajt počítá s její zásadní proměnou – chce zrušit sbírky jako samostatné organizační jednotky a jejich kurátory podřídit řediteli sbírek a výstav, tedy Adamu Budakovi, který do galerie nastoupil loni v září.

Cílem tohoto kroku má být zefektivnění fungování galerie v oblasti organizace výstav i vědy a výzkumu. Jiří Fajt na současném stavu kritizuje malou míru kooperace napříč sbírkami a uvádí, že 70 procent výstavních aktivit galerie není zajišťováno kmenovými kurátory galerie. Součástí reorganizace by mělo být i nové definování pozic vědeckých pracovníků do tří úrovní – vedoucí (senior) kurátor, kurátor a asistent kurátora, přičemž všechny posty by měly být obsazovány výhradně na základě veřejných výběrových řízení.

„U zaměstnanců NG existuje vysoká sounáležitost s institucí, nicméně s absencí kolegiální úrovně, existuje zde poměrně nízká fluktuace, zaměstnanci se vyznačují spíše nízkou celkovou produktivitou práce. Na druhou stranu, zcela chybí jakýkoli motivační systém zapříčiněný hluboce podprůměrnou úrovní odměňování,“ popisuje koncepce současnou situaci a upozorňuje na nevyrovnanou věkovou strukturu zaměstnanců, z nichž více než čtvrtina je v důchodovém věku a jen sedm procent je mladších třiceti let. Průměrná mzda v galerii loni činila necelých 23 tisíc korun hrubého, přičemž do této částky jsou započteny i odměny z grantů. Navýšení na celorepublikový průměr (25,2 tisíce) by vyžadovalo zvýšení dotace ministerstva kultury o 7,8 milionu korun ročně.

Mezi další priority koncepce patří akvizice, přičemž jedním z požadavků směrem k ministerstvu je „zřízení rozpočtové kapitoly Akvizice“. Veškeré nákupy, které galerie v minulých letech uskutečnila, byly realizovány díky mimořádným dotacím, o systematickém a koncepčně budovaném akvizičním programu nemůže být vůbec řeč. V příštím roce by galerie od ministerstva chtěla na rozšiřování sbírek 20 milionů korun, do budoucna počítá s navýšením této částky na 30 milionů. Koncepce předpokládá možnost „deakvizice“ vybraných děl a využití prostředků z jejich prodeje na nové nákupy. Obdobný záměr měl již před jedenácti lety Milan Knížák, platná legislativa však takovýto postup prakticky vylučuje.

Pokud jde o dislokaci jednotlivých sbírek, nejdůležitější změnou je záměr přemístit asijskou sbírku do Šternberského paláce a zrušení samostatné expozice starého evropského umění. Díla evropského malířství 14.–18. století, která jsou dnes ve Šternberském paláci k vidění, by se měla stát součástí nově koncipovaných expozic v Anežském klášteře a ve Schwarzenberském paláci, ve kterých bude domácí umění představováno v širším mezinárodním kontextu. V paláci Kinských by měl vzniknout moderně vybavený prostor pro atraktivní krátkodobé výstavní projekty.