MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2017 říjen

Nová ředitelka Národního muzea

Cetinje – Na začátku srpna byla do funkce ředitelky Národního muzea Černé Hory jmenována Vjera Borozan, ředitelka on-line platformy Artyčok.tv a pedagožka pražské AVU. 

Černohorské Národní muzeum, jež má složitou historii, zastřešuje čtyři části: Historické museum, pod něž spadá i řada památníků; Galerii umění Dado Durice, která má několik oddělení; dále nově otevřené Archeologické muzeum s lapidáriem a Etnologické muzeum. „Jsem první nestranický ředitel v historii instituce“, říká k tomu Borozan s odkazem na to, že se jedná o významný post, který byl dosud vnímán jako politická funkce.

Vera Borozan se narodila v Krnově, dětství prožila v Černé Hoře a studia dějin umění  absolvovala na pražské Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 2011 pak vede on-line platformu Artyčok.tv a učí na AVU. V obou dosavadních pozicích chce, podle vlastních slov, pokračovat. Plánuje, že bude střídavě pobývat dva týdne v Praze a dva v Cetinje.

V nové funkci se chce soustředit především na stabilizaci rozpočtu a přivést do muzea víc peněz. Nejaktuálnějšími úkoly, které bude muset řešit, je dokončení inventarizace rozsáhlých sbírek, zpracování a prezentace archivů (například dokumentace bienále umění v Cetinje či archivu Hnutí nezúčastněných v Podgorice) a utřídění depozitářů. Ráda by navázala co nejširší síť kontaktů s podobnými institucemi v regionu či se sítí muzeí spolupracujících na platformě L’Internetionale. Uvažuje také o spolupráci s restaurátory z pražské AVU. Co se týče programu, chce se Borozan soustředit především na otevření muzea domácímu publiku, které o ně v posledních letech ztratilo zájem.

Muzeum umění Dado Durice v Cetinje, historickém hlavním městě Černé Hory, sídlí od roku 2012 v modernistické budově někdejší tržnice. Sbírky vznikaly postupně od 50. let, kdy bylo muzeum umění původně ustanoveno v rámci Národní knihovny. Jeho fondy dnes čítají na 2800 položek, včetně sbírky ikon, reprodukcí fresek, ale též současného černohorského umění a kolekce jugoslávského umění.

Aktuálně muzeum hostí výstavu o antifašistickém ženském hnutí v letech 1943–1953 Drugarice. Jedním ze základních programových plánů je pro Borozan obnovování kulturních kontaktů zpřetrhaných rozpadem někdejší Jugoslávie, a to jak v rámci regionu, tak ve vztahu k zahraničí.