MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2016 červenec - srpen

Nová, větší a flexibilnější Tate Modern

  • Datum / 14. 07. 2016
  • Autor / Ledvina Josef
  • Rubrika / zprávy

Londýn – Nová přístavba Tate Modern za 260 milionů liber od švýcarských architektů Jacquese Herzoga a Pierra de Meurona se v polovině června otevřela veřejnosti. Výstavní plochy londýnského muzea současného umění rozšířila o 60 procent a navíc je z ní pěkný výhled.

Úplně první vernisáž se v Tate Modern uskutečnila před šestnácti lety a zúčastnila se jí i královna Alžběta II. Zchátralou budovu někdejší elektrárny z 50. let na jižním břehu Temže přestavěli v sídlo veřejného muzea současného umění rovněž Švýcaři Herzog a De Meuron. Ti tehdy byli spíše méně známí, rozhodně ve srovnání s dalšími účastníky soutěž, mezi nimiž byla i taková hvězdná jména, jako jsou Rem Koolhaas nebo Renzo Piano, a Southwark byl zanedbaným kusem města. Obojí se změnilo, architekti dostali už v roce 2001 Pritzkerovu cenu a staví dnes rutinně po celém světě. Jižní břeh zastavěli developeři exkluzivními rezidenčními i nerezidenčními budovami. Nakonec z Tate Modern se také mezitím stalo nejnavštěvovanější muzeum současného umění na světě, loni činila návštěvnost 5,7 milionu.

První projekt na rozšíření Tate Modern architekti představili v roce 2007. Už tehdy měl základní formu asymetricky zalamované, směrem vzhůru se zužující věže, její plášť měl být ovšem skleněně transparentní a kovově reflexní. V o dva roky mladší přepracované (a následně realizované verzi projektu) už má stavba svůj zemitě cihelný plášť, který ji zřetelně odlišuje od okolních staveb a pevně ji svazuje s původní Tate. Novostavba pojmenovaná Switch House nabízí vše, co se od muzea současného umění dnes očekává: Sály rozlehlé a flexibilní i menší výstavní prostory pro intimnější setkávání s vystavenými díly, kurátorsky inspirativní unikum představuje trojice okrouhlých podzemních prostor vzniklých z naftových nádrží původní elektrárny. Nakonec nechybí nezbytné spektakulární výhledy na město z vrcholku věže. (Recenzenti se zlomyslným zadostiučiněním rádi upozorňují, že v opačném směru je možné prosklenými stěnami nahlédnout přímo do obývacích pokojů exkluzivních loftů přilehlého rezidenčního areálu Neobankside.)

Inovována byla i vizuální identita muzea. Barevně kódovaný 3D plán Tate Modern propojující novou i starou budovu navrhla legend britského grafického designu Peter Saville. Lze s ním otáčet ve virtuálním prostoru digitálních zařízení a ve statické podobě bude součástí i tištěných materiálů a galerijních upomínkových předmětů. Co se financování týče, získala Tate na stavbu 50 milionů liber ze státního rozpočtu, 7 milionů od města Londýn a jeden milion od zastupitelstva čtvrti Southwark. Zbytek byl hrazen z darů, k plnému pokrytí nákladů chybí galerii dosud 30 milionů liber.