MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2017 září

Nové zápisy na seznam UNESCO

Krakov – Na začátku července se konalo výroční setkání Komise pro památky při UNESCO, která na svém závěrečném zasedání schválila změny na seznamech kulturních i přírodních památek. Nově letos přibylo 21 položek.

Mezi evropské zápisy patří soubor jeskyní v Německém Švábsku, kde byly nalezeny 40 tisíc let staré artefakty (mezi nimi vyřezávané zvířecí figurky)  nebo  pevnostní systém Benátské republiky z přelomu 16. a 17. století, který zahrnuje šest hvězdicových objektů v Itálii, Chorvatsku a Černé hoře. Na seznamu bude nově i kulturní krajina Lake District v Británii, hornoslezské stříbrno-zinkové doly Tarnowskie Góry v Polsku, grónská kulturní krajina Kujataa obývaná Norsy a Inuity a Taputapuātea – centrum tzv. polynéského trojúhelníku na ostrově Ra’iatea.

Mezi tradičnější položky patří historická centra měst, tentokrát je to Ahmedabad v Indii a Yazd v Íránu, v eritrejské Asmaře pak získala status světového kulturního dědictví moderní architektura z let 1893–1941. Nově byla k již zapsaným místům spojeným s Bauhausem připojena vedle Desavy a Výmaru též budova školy v Bernau (1925–30). Za pozornost stojí také to, že bylo historické centrum Vídně (zapsáno 2001) nově přidáno i na seznam ohrožených památek kvůli plánovaným dveloperským projektům.

Největší rozruch vzbudilo rozhodnutí vyhovět palestinským úřadům a zapsat na seznam světového kulturního dědictví (a rovnou i na seznam ohrožených památek) centrum města Hebron / Al-Khalil. Jedná se o posvátné místo všech tří největších monoteistických náboženství – podle tradice je zde v Hrobce patriarchů pohřben Abrahám, Izák a Jákob a nachází se tu rovněž Ibrahimova mešita. Problém nespočívá v pochybnostech o hodnotnosti zapsané lokality, ale v tom, že Izrael nechce uznat, že se jedná o palestinskou kulturní památku. Argumentuje přitom tím, že židovská tradice je v případě Hebronu  důležitější než tradice muslimská a že tuto skutečnost formulace návrhu nezohledňuje. Dosud jsou na seznamu kulturního dědictví zapsány dvě položky z Palestinských autonomních území: Chrám Narození Krista a kulturní „krajina vína a oliv“ na kopci Battir jižně do Jeruzaléma (obojí zapsáno 2014).