MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2010 říjen

Noví teoretici AVU

Praha – Katedra teorie a dějin umění Akademie výtvarných umění vstoupí do nového akademického roku v novém složení. Rozhodl o tom na základě výběrového řízení, které proběhlo v červnu letošního roku, rektor AVU Jiří Kotalík. S dějinami starého umění seznámí studenty Milena Bartlová, dějiny umění 19. a 20. století budou přednášet Milena Slavická a Otto M. Urban. Dějiny umění po roce 1945 mají na starosti Pavlína Morganová a Tomáš Pospiszyl. Filozofii umění bude přednášet Petr Rezek a teorii médií Tomáš Dvořák a Jiří Bystřický.

Svoje představy o výuce teoretici shrnuli v sylabech přednášek, které byly zveřejněny na internetových stránkách AVU. Většina pedagogických vizí zdůrazňuje propojení teorie a praxe, přednášek a exkurzí či jiných prezentací umění. Pedagogové se vesměs shodují také na tom, že historii umění je třeba vztáhnout k současnosti.

Dvěma základními metodologickými východisky Mileny Bartlové jsou zasazení starého umění do dobového sociálního kontextu a autonomie „řeči“ obrazu. Pouze vyvažováním nastudovaných vědomostí s interpretací viděného se podle Bartlové dá dosáhnout klíčové kompetence – schopnosti vystihnout přesah historických uměleckých děl do současnosti při plném respektování jejich historické jinakosti. 

Cílem přednášek Mileny Slavické je vytvořit kontinuální obraz výtvarné kultury od romantismu po moderní umění. Slavická nabídne jak horizontální, tak vertikální výklad dějin umění. To znamená, že podá historický přehled jednotlivých etap evropského umění, ale zároveň bude sledovat myšlenková paradigmata a vztahy, která spojují umění napříč časem.

Podle Otto M. Urbana je pro studenty umění příznačná neformálnost a otevřenost, která je v dialogu o umění zásadní. Jeho přednášky by se měly nést právě v duchu dialogu a respektu k odlišným názorům. Urban dále zdůrazňuje vztah výtvarného umění k dobové literatuře, hudbě či kinematografii. Rád si na své kurzy zve umělce i odborníky z jiných oborů.

Pavlína Morganová se zaměří na české umění 20. století. Důraz bude klást na nejvýznamnější vývojové proměny, skupiny a osobnosti od počátků modernismu po nástup postmoderny a období politické transformace v 90. letech. Součástí její přednášky bude představení výzkumu Vědecko-výzkumného pracoviště AVU, který se zabývá rešeršemi pramenných dokumentů k historii novodobého českého umění.

Tomáš Pospiszyl by chtěl vést dva navzájem provázané kurzy. Světové umění po roce 1945 by měla doplňovat specializovaná přednáška z umění posledních 60 let. Například dva semestry věnované Marcelu Duchampovi nebo semestr věnovaný tématu archivu. Absolvent Pospiszylových kurzů by se na výstavách současného světového umění neměl cítit jako v cizím, nepochopitelném světě, ale jako v prostředí, jež je mu dobře známé a jehož pravidlům rozumí.

Vize filozofa Petra Rezka se vyznačuje humorem a komplikovanými formulacemi. Rezek například srovnává umění a filozofii s fotbalem. „Výkon byl podán a skrze něj vyšlo něco najevo,“ píše. Dále navrhuje propojit filozofii umění s dějinami starého umění. Chce tak ukázat, že objevování problémů, které řešilo klasické umění, může být stejně fascinující jako nejodvážnější myšlenkové experimenty.

Tomáš Dvořák ve své koncepci nabízí dva navazující kurzy teorie médií a umění. První je koncipován spíše historicky, druhý se soustředí na problematiku nových médií a aktuální teoretickou debatu, která je obklopuje. 

Pedagogická vize Jiřího Bystřického nebyla na internetových stránkách AVU dostupná. Jeho jmenování překvapuje vzhledem k medializované kauze sexuálního obtěžování, kterého se měl dopustit na svém bývalém pracovišti, Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy.