MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2013 duben

Nový ředitel Morgalu

Brno – Novým ředitelem Moravské galerie byl k 1. dubnu jmenován Jan Press, který v galerii poslední dva roky působil na postu vedoucího odboru sbírek a od konce loňského roku stál v čele odboru ekonomiky a provozu. Do konkurzu se přihlásilo pět zájemců a ve finále se ministryně rozhodovala mezi Pressem a Kateřinou Tlachovou, která byla řízením galerie dočasně pověřena od konce listopadu, kdy na ředitelský post rezignoval Marek Pokorný.

„Pozici ředitele nechápu jako roli krizového manažera, ale jako odpovědnou práci výkonného ředitele s vizí muzea umění s vysokým standardem poskytovaných služeb, který zachovává kontinuitu instituce a zároveň vytváří nové projekty,“ píše v úvodu své koncepce Jan Press. „Často budu narážet na to, že nepůjde určit, kde je už moje vize a kde ještě pokračuji v projektech nastartovaných Markem Pokorným,“ přihlásil se nový ředitel ke svému předchůdci na tiskové konferenci koncem března.

V programové rovině se chce Press soustředit zejména na posilování vlastních odborných výstupů pracovníků galerie a méně prostoru dávat externím kurátorským projektům. Z provozního hlediska bude největším úkolem, který jej čeká, rekonstrukce a revitalizace Místodržitelského paláce, což je projekt, na kterém Press pracoval již ve své minulé funkci. Barokní palác v centru Brna galerie využívá pro pořádání krátkodobých výstav a nachází se zde také stálá expozice starého umění a populární kavárna Pod obrazy. Potenciál paláce s velkým vnitřním dvorem fungovat jako živé městské centrum však zatím zůstával z velké části nevyužit. V první fázi, která má probíhat od května, se počítá s jeho výraznějším otevřením a s oživením řadou doprovodných programů. Celková rekonstrukce je závislá na poskytnutí investičních prostředků od ministerstva kultury. Věc je prý na dobré cestě, zatím však o ničem není rozhodnuto.

Šestatřicetiletý Jana Press je absolventem dějin umění a muzeologie na Masarykově univerzitě v Brně. Do Moravské galerie nastoupil v roce 2008 na post projektového manažera, kde byl mimo jiné zodpovědný za rekonstrukci vily Dušana Jurkoviče a její proměnu v architektovo muzeum a badatelské centrum. Před příchodem do Moravské galerie působil na brněnském biskupství, kde se podílel na oživení Petrova a vzniku Arcidiecézního muzea.

Ačkoliv Marek Pokorný svůj odchod z čela galerie oznámil již začátkem září, výběrové řízení ministerstvo kultury, které je zřizovatelem Moravské galerie, vypsalo až v půlce listopadu s uzávěrkou do konce roku. Velmi liknavě pak úřad postupoval i v dalších fázích konkurzu. Mezi otevřením obálek a jednáním výběrové komise uplynul měsíc, další měsíc pak trvalo než se ministryně setkala s finalisty, které jí komise doporučila. Jména ostatních uchazečů, ani jména členů výběrové komise ministerstvo dosud nezveřejnilo. Informovalo pouze o institucionálním složení komise, ve které zasedli 4 ministerští úředníci, 2 zástupci kraje a města a 3 historici umění či muzejní pracovníci.

Jména všech pěti kandidátů i projekty, s kterými se hlásili, v březnu zveřejnil oborový portál artalk.cz. Vedle Presse a Tlachové, která byla Pokorného zástupkyní, se o ředitelské místo ucházeli Zora Wörgötter, která v Moravské galerii pracovala v letech 1997–2010 jako kurátorka a vedoucí sbírky starého umění a která s galerií vede soudní spor o neoprávněnost své výpovědi, Richard Gregor, jenž donedávna působil jako ředitel v Galerii Cypriána Majerníka v Bratislavě, což je výstavní síň bez vlastních sbírek, a Antonína Pirochtová, která vystudovala výtvarnou výchovu a dějiny umění na Masarykově univerzitě a dosud se věnovala spíše akademické kariéře. Výběrová komise se sešla se všemi kandidáty a následně ministryni doporučila dva finalisty. Mezi nimi se ministryně rozhodla na základě osobního pohovoru, svou volbu však již nijak nezdůvodnila.

Týden před nástupem nového ředitele do funkce vznikla na půdě Moravské galerie internetová petice volající po opakování celého konkurzu. Její signatáři, z nichž značná část své podpisy připojila jen neveřejně, označují proběhlé výběrové řízení za netransparentní a požadují vypsání nového konkurz „s minimálně půlroční lhůtou“. Krom výtky směrem ke složení komise, ve které odborníci byli v menšině, petice nepřináší žádné věcné argumenty. Vysloveně absurdně vyznívá, když signatáři konkurz kritizují kvůli možnému „ovlivňování“ a současně konstatují, že ministryně „odmítla vyslyšet názor“ zaměstnanců Moravské galerie, kteří již v průběhu konkurzu poukázali „na zjevné nedostatky následně vybraného kandidáta“.

Podle šéfredaktorky artalk.cz Silvie Šeborové, která v Moravské galerii v letech 2005–2010 sama pracovala, je celý problém v ryze osobní rovině. „Jedna věc, která se Markovi Pokornému nepodařila, je vytvořit z pracovníků galerie skutečný tým. Navenek sice galerie funguje bezproblémově, ale mezilidské vztahy tam nejsou zrovna ideální. Press je vnímán jako Pokorného člověk a kurátoři dopředu dávali najevo, že si jeho jmenování nepřejí,“ vysvětluje Šeborová. „Utajovací mánie ministerstva věci neprospěla, nejde však říct, že by mezi přihlášenými kandidáty byl někdo, kdo byl jednoznačně kvalifikovanější, a že by výběr Presse byl v tomto směru problematický,“ dodává.