MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2009 září

Olomouc bez soutěže

Dlouho očekávaná soutěž na architektonické řešení Středoevropského fóra Olomouc, která měla proběhnout v letních měsících, nakonec nebyla vypsána. Zablokoval ji spor zadavatele soutěže, kterým je Muzeum umění Olomouc v součinnosti s ministerstvem kultury, s Českou komorou architektů.

Vznik Středoevropského fóra je nejen velká investice (odhaduje se na 500 až 900 milionů korun), ale především důležitý počin v oblasti výtvarného umění. Mělo by nabídnout jak badatelské zázemí, tak i kvalitní expozici evropského umění od roku 1945. Očekávalo se, že architektonickou soutěž obešle většina předních tuzemských ateliérů i některé zahraniční týmy – galerie a muzea jsou pro architekty tradičně velkou výzvou. V Česku se navíc kromě holešovického DOXu v posledních 20 letech žádná větší galerijní budova nepostavila.

Realizace Středoevropského fóra závisí na dotacích z EU, které mají velmi striktní termíny, Muzeum umění Olomouc se proto z časových důvodů rozhodlo sloučit architektonickou soutěž (architektonické řešení) se soutěží na generálního projektanta (zpracování prováděcí dokumentace). Vítěz by tedy získal lukrativní zakázku na kompletní architektonické zpracování projektu. Ostatní účastníci řízení měli odejít s prázdnou – s odměnami za další oceněné projekty připravovaná soutěž nepočítala. Proti tomu se však ohradila Česká komora architektů s tím, že soutěž bez odměn a cen není v souladu s jejím soutěžním řádem, a komora ji tedy považuje za neregulérní.

Zadavatel svůj postup hájí tím, že podle zákona o veřejných zakázkách nelze vyplácet ceny a odměny soutěžícím týmům, je-li výsledkem soutěže zadání veřejné zakázky vítězi. Podle rozboru právníků ČKA však zákon o veřejných zakázkách (konkrétně jde o § 103 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb.) udělení cen a odměn nevylučuje.

Když se na dotyčný zákon podíváme, jde o zdánlivou maličkost: o slovíčko „nebo“, respektive o čárku před ním. Sporný odstavec zní: „Soutěž o návrh použije zadavatel, jestliže a) na tuto soutěž navazuje zadání veřejné zakázky na služby, nebo b) na základě této soutěže mají být vybranému účastníkovi či účastníkům soutěže o návrh poskytnuty soutěžní ceny nebo platby.“ Z pohledu Muzea umění Olomouc má spojka „nebo“ v tomto případě vylučující význam – pokud na soutěž navazuje zadání veřejné zakázky, nelze již vybraným účastníkům poskytnout soutěžní ceny. Podle ČKA to možné je. Lingvisticky má tato spojka v případě, že je před ní čárka, skutečně význam vylučující. Následující odstavce zákona však zase svědčí pro interpretaci ČKA.

Komoře však nejde jen o zákon, ale o princip. „Rozsah úkolu vyžaduje mimořádnou míru tvůrčího úsilí architektů, jimž se cenami a odměnami dostává i tak pouhých drobků a většina odvedené práce zůstane bez odměny,“ píše ve vyjádření ČKA její předseda Dalibor Borák. Ředitel muzea Pavel Zatloukal kontruje tím, že jsou příspěvková organizace a musí především dodržovat zákon. Faktem je, že v naprosté většině soutěží, které u nás proběhly, byly ceny a odměny uděleny. A to i v případě, že na ni navázalo získání veřejné zakázky.

Výsledkem olomouckého sporu o výklad zákona o veřejných zakázkách, který se ani po opakovaných jednáních nepodařilo vyřešit, bohužel je, že soutěž na Středoevropské fórum vůbec vypsána nebyla. Pod tlakem času místo toho ředitel muzea Pavel Zatloukal oslovil dva architekty – Michala Sborwitze a Jana Šépku –, aby návrh společně zpracovali. Legislativa takovou možnost zadání u menší, tzv. podlimitní zakázky umožňuje. Její hodnota však v případě příspěvkové organizace nesmí přesáhnout 130 000 eur, tedy zhruba 3,25 milionu korun. Architekti tedy zpracovávají pouze studii, jejíž cena se do toho cenového limitu vejde. Výběrové řízení na generálního projektanta proběhne později. Je tedy velmi dobře možné, že projekt bude rozpracovávat někdo jiný než autoři studie.

Architekt Michal Sborwitz, který v 90. letech projektoval úpravy muzejní budovy a připravil také ověřovací studii pro projekt Středoevropského fóra, řeší rekonstrukci stávající budovy Muzea umění Olomouc. Architekt Jan Šépka, v rámci ateliéru HŠH jeden z autorů Arcidiecézního muzea v Olomouci, pracuje na studii nové budovy v proluce v Denisově ulici. Jejich studie by měla být zveřejněna během října.

Obě strany sporu, zadavatel i ČKA, se shodnou v jedné věci: „Bohužel je pryč prestižní stránka – na soutěž se chystaly desítky, možná stovky architektů,“ vyjádřil se pro Olomoucký deník ředitel Zatloukal. Soutěže je líto i České komoře architektů: „Architektonickou soutěž preferujeme proto, že je nejtransparentnější a najde se v ní skutečně ten nejkvalitnější návrh.“ Tyto věty nelze než podepsat.