MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2009 září

Pavla Sceránková

Nedávná absolventka Akademie výtvarných umění v Praze na sebe poprvé výrazněji upozornila v roce 2007 nominací na Cenu Jindřicha Chalupeckého. Tehdy svoji šanci sice neproměnila, ale dočkala se o dva roky později – na letošním Zlínském salonu mladých získala Cenu Václava Chada.

Ač Pavla Sceránková (1980) působí jako neinvazivní, k soustředěné práci zaměřená dívka, seznam jejích úspěchů vypovídá o opaku, o působnosti jejího díla ven, na společnost. V roce 2002 obdržela Cenu Josefa Hlávky, v roce 2006 cenu děkana Akademie výtvarných umění a k tomu i ateliérovou cenu udělenou Milanem Knížákem, o rok později získala na trnavském Bienále Cypriánovu cenu udělovanou mladým slovenským autorům a k tomu i nominaci na zmíněnou Cenu Jindřicha Chalupeckého. Letos v květnu byl její projekt Hlavo Lam (sádrokarton, 2009) vyhlášen jako nejlepší práce mezi desítkami zúčastněných na Zlínském salonu mladých. Slovenská autorka žijící v Čechách a sbírající zkušenosti po různých částech světa (nyní v Kanadě) se řídí heslem „směle a nebojácně“, a jak je vidět, takový přístup nese své ovoce a její dílo postupně vstupuje do širšího povědomí recipientů umění.

Zdá se, že v lecčems navazuje na senzibilní citlivost Jiřího Kovandy, ostatně v současnosti působí jako doktorandka v ateliéru vedeném právě Vladimírem Skreplem a Jiřím Kovandou. Nečekaná spojení nalezených předmětů nebo drobné prostorové intervence, jako je Kometa (stínidlo lampy dotvořené buničinovou výplní balíků v podobě úzkých provazců z roku 2009), Mořské oko (drobný objekt z montážní pěny z roku 2009), nebo jemné kontextuální záležitosti, jako je série fotografií Big man (2004), v nichž pracuje se jmény slavných osobností jako Rembrandt nebo Picasso, jež se ocitla přenesená na předměty běžného denního užívání nebo přímo na ulici, jsou toho přímým dokladem.

Oproti tomu však vstupuje odvážně i do prostoru v monumentálních projektech, jako je Umzug (polystyren, 6 x 3 x 3 m, 2007), kde objekt vytvořený jako site specific pro galerii Entrance v Karlin Studios (ta jí byla přidělena pro realizaci projektu pro Cenu Jindřicha Chalupeckého) jako by propadal otvorem ve stropě. Dotváří tak slovy autorky prostor jako „nová hmota, která zůstává zaseknutá v prostoru galerie, ke které jsem přistoupila jako ke skládačce, do níž jsem už jen vložila chybějící kostku“.

Možná se tu promítají i vlivy z jejích studií v podobě analytického přístupu Miloše Šejna, syntetického přístupu Milana Knížáka a bezpochyby i tvorby sochaře Tonyho Cragga, u něhož Pavla Sceránková pobývala na půlroční stáži. „Dá-li se to tak říct, zažila jsem u něj jisté prozření. Do Craggova berlínského ateliéru jsem odešla hned po skončení Akademie, Cragg se tam moc neukázal, a když, tak jsme si neporozuměli. Zpočátku to nebylo lehké, ale výsledkem toho setkání bylo, že jsem si začala věřit sama. Možná mě nakonec naučil nejvíc. A k tomu navíc pobyt v cizím prostředí dovolí nanovo zhlédnout vlastní práci. Takový náhled se doma v zavedeném kontextu nemůže nikdy podařit. Venku zkrátka získáte pocit, že můžete udělat chybu, což blahodárně osvobozuje.“

Jiným autorčiným tematickým polem je tvorba objektů, v nichž je zakomponován i prvek akce. Může se jí zúčastnit i divák v rámci interaktivních instalací, častěji je však můžete v prostoru galerie spatřit jako výstup v podobě videa, na němž je zachycena Sceránkové performance. Tak je tomu v případě objektů Up! (dřevěný schodovitý objekt pro jedno zdolání, také jako video, 2007), Up! č. 2 (objekt z gumových balonů na koncích roury určený aktivním divákům, také jako video, 2008) nebo Stolička, Stolovanie, Hop (video, 2007). Jejich podstatou a společným jmenovatelem je jakási deformace a opakovaná rekonstrukce původních objektů, které se tak stávají určitým pod rukama autorky fungujícím perpetuem mobile.

I poslední projekty, na nichž pracuje, vycházejí z výše naznačeného rozpětí její tvorby. A i když si je budou moci zájemci o autorčinu práci živě prohlédnout až po jejím návratu do České republiky, drobnou ukázku v podobě spirálovitě se vzhůru sápajícího Parkingu (video, 2009) mohou vidět už nyní na adrese http://www.youtube.com/watch?v=OBsMDzs_U1I, kde Pavla Sceránková svou aktuální tvorbu prezentuje.