MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2013 prosinec - leden

Procento na architekturu

  • Datum / 13. 12. 2013
  • Autor / Ledvina Josef
  • Rubrika / staveniště

Praha – Podle České komory architektů bylo letos méně než 1 procento veřejných stavebních zakázek zadáno na základě architektonické soutěže. V období od ledna do srpna tohoto roku se konalo 23 soutěží o návrh, jejichž prostřednictvím byli vybráni projektanti na veřejné stavební zakázky v investiční výši 700 milionů korun. Celkový objem plánovaných investic do veřejných stavebních zakázek v témže období přitom činil 71 miliard. „Z tohoto srovnání je patrné, že architektonickou soutěží je řešeno méně než 1 procento z objemu veřejných stavebních investic. Soutěž o návrh je tak navzdory své transparentnosti a ekonomičnosti stále značně podceňovaným způsobem zadávání stavebních zakázek,“ komentuje čísla zástupce ČKA Petr Lešek.

Na konci roku 2012 přitom ČKA vydala pozitivně naladěnou tiskovou zprávu, v níž oznamovala, že v uplynulém roce se konalo 30, a tedy historicky vůbec nejvíce architektonických soutěží. Číslo tehdy vnímala komora jako znamení rostoucího zájmu ze strany veřejných zadavatelů o „transparentní a prověřenou metodu“ výběru projektanta. Srovnání výše veřejných stavebních investic s vysoutěženým návrhem a jejich celkového objemu vedlo ČKA k uveřejnění zprávy o poznání skeptičtější.

Celkový investiční objem veřejných stavebních zakázek podle ČKA letos v meziročním srovnání poklesl o 28 procent, současně se však o třetinu zvýšil jejich počet. Jinými slovy, menší objem prostředků byl rozdělen mezi více projektů. Nárůst v počtu zakázek lze vysvětlit novelizací příslušného zákona, která snížila hranici pro podlimitní veřejné zakázky z 6 na 3 miliony. „Svou roli zde hraje i tlak na úspornost za každou cenu, a to bez ohledu na kvalitu technického provedení,“ konstatuje ČKA.

Komora upozorňuje na problematičnost takového přístupu. Veřejné stavby by podle ní „měly být společností vnímány jako smysluplný nástroj pro utváření veřejného prostředí a zároveň sloužit jako primární ukazatel architektonické a urbanistické kvality našich měst a obcí.“ Navíc se jedná o projekty, u nichž se zpravidla počítá s dlouhodobým provozem. Důležitým faktorem se tak stávají provozní náklady stavby, které mohou u dlouhodobě provozovaných veřejných staveb násobně přesáhnout náklady stavební.