MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2011 prosinec - leden

Rozpočet 2012

Kritizovat krácení rozpočtu ministerstva kultury na nadcházející rok se může v době všeobecného seškrtávání veřejných rozpočtů někomu zdát až nepatřičné. Přestože hospodaření se státními penězi má jistě v naší zemi stále velké rezervy, při škrtání v resortu sociálních věcí, zdravotnictví či školství by málokdo v pozici ministra kultury obhájil to, aby svůj rozpočet zužovat nemusel. Otázkou je spíš to, kde se v rámci ministerského rozpočtu bude příští rok ubírat.

Na první pohled rozpočet ministerstva kultury pro rok 2012 vypadá vyšší, než je suma, s níž kultura hospodařila letos. Ovšem za nárůstem rozpočtu stojí zdroje z Evropské unie. Zejména na obnovu památek dostane český stát prostřednictvím operačních programů, a tedy ministerstva kultury, přes které se tyto zdroje rozdělují, přes miliardu korun, zatímco loni to bylo 330 milionů. Letošní rozpočet MK měl k dispozici 7,3 miliardy korun na výdaje, pro příští rok se plánuje s výdaji ve výši 8,3 miliardy korun. Tato suma prošla počátkem listopadu prvním čtením ve sněmovně, celý státní rozpočet nyní projednávají sněmovní výbory, které mohou ještě navrhovat přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Jinými slovy je možné, že kultura by mohla ještě o nějaké peníze přijít ve prospěch jiného resortu. Závěrečné schvalování by se mělo odehrávat od 14. prosince.

Pokud ale čteme rozpočet ministerstva kultury podrobněji, zjistíme, že krátit se bude. Strukturální fondy totiž počítají se spolufinancováním ve výši 15 procent ceny celého projektu. V případě až miliardového objemu ceny všech aktuálně rozjetých projektů to činí kolem 150 milionů korun, které musejí jít z rozpočtu ministerstva kultury. A to se rozhodlo peníze ubrat tam, kde ministři kultury dlouhodobě sklízejí kritiku za podfinancování, tedy v živé kultuře. Zatímco letos se ministr kultury Jiří Besser mohl chlubit tím, že i v době krize zůstalo živému umění stejně peněz od státu jako v roce předchozím (bylo to 355 milionů v kapitole kulturní aktivity), na příští rok by se měly dotace na živé umění krátit o 112 milionů korun, památkové programy o 198 milionů korun a sáhnout se plánuje i na peníze pro příspěvkové organizace MK. Letos na provoz tří desítek národních kulturních institucí šlo 4,18 miliardy, příští rok by to mělo být o 226 milionů méně; tady ale ministr Besser krátil už pro letošní rok, protože v roce 2010 stály ministerstvo jeho příspěvkové organizace skoro pět miliard korun. Řešit situaci příspěvkových organizací, které odčerpávají přes polovinu rozpočtu MK, se snažilo, respektive o tom mluvilo již několik ministrů, k radikálnímu kroku ale zatím neměl žádný z nich odvahu.

Mnoho let se upozorňuje na to, že české ministerstvo kultury ani zdaleka nedosahuje ve svých výdajích na jedno procento státního rozpočtu obvyklé v Evropě. Ač se k tomuto podílu zavazovaly české vlády od 90. let, v době krize asi nemá cenu jej připomínat, nedosáhlo se ho ani v dobách hojných. Letos tento ukazatel klesl až na 0,62 procenta (po odečtení téměř 1,5 miliardy korun státního příspěvku na církve dokonce na 0,5 procenta), dostal se na nejnižší hodnotu od roku 2008. V příštím roce se díky evropským dotacím vrátí na úroveň roku 2010, kdy byl 0,69 procenta. Reálně sice podle současných propočtů tedy na kulturu půjde v příštím roce více peněz než letos – téměř o zmíněnou miliardu na rekonstrukci a revitalizaci starších i novodobých památek a dalších objektů. Nicméně nemožnost pochopit, že opravené bývalé kláštery, zámecké areály či tovární haly bude třeba naplnit nějakým kulturním děním, je vlastní několika vedením ministerstva kultury již řadu let. Jinak si nelze vysvětlit fakt, že grantová politika i přes pozitivní změny stále nemá dobré výsledky, hlasy odborných komisí bývají zpochybňovány a téměř každý rok se odehrává boj o to, zda bude dost prostředků na podporu kvalitních vybraných projektů.

Program, ze kterého se čerpají evropské peníze na obnovu památek, má název Vracíme památky do života. Jak ale budou ty krásné a za stamiliony korun opravené objekty, které mají vznosné názvy jako Národní centrum divadla a tance (Valtice), Národní centrum zahradní kultury (Kroměříž), Centrum kulturního dialogu západní a východní Evropy (Velehrad), či rovnou Multifunkční centrum (Lednice), nově žít, když podpora živého umění ze strany státu má příští rok klesnout o čtvrtinu a co bude v dalších letech, není vůbec zřejmé? Pravděpodobně je budou muset naplňovat kongresy, firemní večírky a další komerční akce, aby opět nezchátraly. Nebudeme potom ale muset vracet dotace získané na projekty kulturního charakteru?