MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2011 září

Sedni si!

Letní open air program Nové scény Národního divadla sledovali diváci z mobiliáře vytvořeného podle návrhu ateliéru Opočenský Valouch architekti.

Vznikl tak soubor čtyř polouzavřených vícemístných dřevěných „křesel“ výrazně žluté barvy, které zezadu i z boku vypadají jako obyčejné kostky, vpředu pak každý blok vytváří malé hlediště. Mezi nimi je pak umístěn drobnější plný blok jeviště. Tato neformální venkovní scéna funguje zároveň jako univerzální městský mobiliář.

Vedení Nové scény na jaře oslovilo trojici mladých architektonických ateliérů, aby navrhly pro piazzettu mobilní hlediště z dřevěného bednicího systému firmy PERI. Porota pak z předložených návrhů jednohlasně vybrala řešení architektů Jiřího Opočenského a Štěpána Valoucha. A byla to dobrá volba - pro svou intimitu jsou obytné kostky často obsazeny mileneckými dvojicemi, dětmi nebo pubertální mládeží. Rozdělení hlediště do čtyř nezávislých objektů pak během představení umožňuje i náhodným kolemjdoucím na chvíli postát nebo nenápadně vklouznout do jednoho z „křesel“.

Na stránkách Nadace české architektury pak instalaci velmi kvitoval architekt Michal Kuzemenský. Píše, že při dálkovém pohledu se z piazzetty stává velký obývací pokoj se čtyřmi divany a jedním stolkem. A přidává nenápadnou výzvu Národnímu divadlu: „Oč samozřejměji působí tato dočasná letní scéna, o to blběji momentálně vypadají žulové květináče s krkonošskou kosodřevinou, které bohužel hned tak nezmizí (?), erár je erár.“

V „pokojíčku“ na piazzettě Národního divadla si můžete pohovět ještě do 19. září. Jistě to však není poslední instalace, která se v prostoru Nové scény objevila. Propojení Národního divadla s veřejným prostorem je jedním z cílů ředitele Nové scény Štěpána Kubišty.