MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2018 březen

Stavíme nové Lidice

Lidice – V domku číslo 116 hned vedle Lidické galerie vznikla expozice přibližující poválečnou výstavbu nových Lidic. Domek s pěti místnostmi byl vybaven originálním nábytkem z přelomu 50. a 60. let (darovali jej obyvatelé Lidic), včetně původního sporáku a elektrické trouby. Původní dětský pokoj slouží jako badatelna s knihovnou. Na nenápadně umístěných vysouvacích panelech je pak podrobně představena historie výstavby nové vesnice Lidice i úprav pietního území. Věnuje se rovněž osobnosti britského lékaře a politika Barnetta Strosse, zakladatele hnutí Lidice budu žít, které se na poválečné obnově Lidic významně podílelo.

Po vyhlazení Lidic v roce 1942 se zvedla celosvětová vlna solidarity, jejíž součástí byly také sbírky na výstavbu nové vesnice. Hned v roce 1945 byla vypsána architektonická soutěž na novou vesnici i řešení pietního území. Šlo o vůbec první poválečnou architektonickou soutěž, která měla velký symbolický význam – nešlo o nic menšího než o obnovu poválečné společnosti, vizi moderní vesnice. Soutěž vyhrál tým předních architektů Františka Marka, Václava Hilského, Richarda Podzemného a Antonína Tenzera. V jejich návrzích se potkává funkcionalismus se zemitějšími tradičními prvky a materiály – spojení, které je pro českou válečnou a těsně poválečnou architekturu docela typické. Domky jsou si velmi podobné, jednoduché, omítané, se sedlovými střechami a širokými okny. Myšlení architektů bylo ovlivněno ideou sociálního bydlení, které mělo všem obyvatelům zajistit slušný (a více méně stejný) standard.

Stavělo se až do začátku 60. let a do původních návrhů se výrazně promítly politické změny i finanční omezení. Po roce 1948 se z Lidic měla stát vzorová socialistická vesnice, uvažovalo se dokonce o vybudování družstevního velkostatku. Z plánů vypadl samozřejmě kostel, ale také základní škola, zůstala jen mateřská. Jako jeden z posledních byl v polovině 50. let projektován kulturní dům, do jehož vzhledu se promítl dobový socialistický realismus. Budova svou velikostí neúměrná malé obci byla dokončena až v roce 1962 a dnes v ní sídlí Lidická galerie s výjimečnou sbírkou evropského poválečného umění.

Nově otevřená expozice v lidickém domku představuje jedinečnou sondou do proměn politických i architektonických představ o obnově Československa po druhé světové válce. A není to zdaleka všechno, co dnes můžou Lidice zájemcům o architekturu nabídnout. Krom samotné prohlídky vesnice i pietního území je to také architektonicky a výtvarně jedinečná expozice muzea, kterou v roce 2006 vytvořili fotograf Bohumír Prokůpek a architekt Jan Žalský.