MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2013 prosinec - leden

Strasti krále Přemysla

Zatímco soutěž o bustu Václava Havla pronikla na titulní stránky novin, jiné kontroverzní pomníkové dobrodružství tolik vidět není. Odehrává se v Českých Budějovicích, kde městští radní přijali darem ještě nerealizovaný pomník Přemysla Otakara II. Ten by měl být odhalen za dva roky během oslav kulatého výročí založení města. Dar a jeho nedávné přijetí ovšem již vyvolaly ostré reakce ze strany odborníků.

Na počátku stála nabídka bezplatného daru v podobě žulové sochy zakladatele Českých Budějovic. V dubnu ji učinil sochař František Postl, absolvent sochařského ateliéru brněnské FaVU a pedagog krumlovské uměleckoprůmyslové školy. Vedení města na ni reagovalo se sympatiemi a vytvořilo anketu o jejím umístění na sociální síti Facebook. Relevance takového hlasování nemohla být žádná, magistrát ale skrze ni demonstroval zájem debatovat s veřejností. Současně zazněly první kritické ohlasy.

Kritiku nabídnutého pomníku lze členit do tří okruhů podle zdůrazněných hledisek. Do prvního patří připomínky ke koncepčnímu a estetickému řešení pomníku, které vychází z tradice figurálních monumentů, ale nijak ji nerozvíjí, naopak spíše degraduje. Historik umění Hynek Látal upozornil kromě fádnosti také na rozpor mezi hodnoceným modelem a budoucí realizací v kameni, která se zákonitě bude od modelu velmi odlišovat. Své výhrady soustředil do posudku vypracovaného pro náměstkyni primátora, jediného dokumentu, který radní mohli mít k dispozici (autor ovšem neví, jestli měli). Kritika se snesla rovněž na Františka Postla, zejména kvůli obcházení veřejné soutěže. Postavením darovaného pomníku sice nebohatne, přesto hromadí symbolický kapitál, zejména pokud se jeho dílo objeví v exponované lokalitě krajského města. Sochař pochopitelně trvá na nezištnosti nabídky.

Nejsilnější odezvu pak mělo chování města ve chvíli, kdy má být obdarováno. Právě tato kritika ještě zesílila v říjnu, kdy radní dar oficiálně přijali. V otevřeném dopise radním města, který podepsalo dvacet pět lokálně působících osobností zabývajících se oblastí profesionálního umění a architektury, bylo upozorňováno, že politici přijímají pomník bez přihlédnutí k názorům architektů, urbanistů či odborníků na umění ve veřejném prostoru. Zároveň v něm byl vznesen požadavek po zrušení rozhodnutí a vytvoření mechanismu, podle kterého radnice může v podobných situacích jednat. Doporučeno bylo zřízení komise, která by se vyjadřovala k významným zásahům do městského prostoru.

Primátor Juraj Thoma na dopis odpověděl, ale hlavní požadavek signatářů nereflektoval. Namísto něj zamítl údajný požadavek veřejné soutěže. Ten ale otevřený dopis neobsahoval. Signatářům dopisu by naopak přišlo absurdní vyhlašovat soutěže, kdykoli se někdo rozhodne obdarovat město. Náměstkyně primátora Ivana Popelová pak v MF Dnes prohlásila, že komise bude zřízena pouze kvůli vytipování nejvhodnějšího místa pro budoucí pomník. Chaotický, nemetodický postup radnice tak hypoteticky může vyvrcholit tím, že komise žádné místo nevybere a přijatý dar zůstane radním s nezodpovězenou nerudovskou otázkou: „Kam s ním?“