MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2014 únor

To je Šašek

I po čtvrtstoletí od změny režimu existuje stále velké množství exilových autorů, kteří zůstávají v českém prostředí téměř neznámí a k nimž si domácí kultura teprve pomalu nachází cestu. Jedním z nejnovějších objevů toho druhu je výtvarník Miroslav Šašek. Grafik, ilustrátor, malíř i spisovatel, jemuž v loňském roce vyšly v češtině a ve slovenštině dvě knížky ze série jeho kreslených průvodců po světových metropolích.

Miroslav Šašek se narodil v listopadu 1916 v Praze. Oba jeho rodiče pracovali v administrativě a čtyři roky po malém Miroslavovi se jim narodila ještě dcera Věra. Část svého dětství Šašek strávil v Sedlčanech, kde jeho otec vedl pojišťovací kancelář. Už od útlého věku se projevovalo Šaškovo kreslířské nadání. Po ukončení reálného gymnázia nastoupil na ČVUT, kde začal studovat architekturu a byl zde mimo jiné také žákem Oldřicha Blažíčka, který jej vyučoval malbě.

Na konci 30. let Šašek podnikl několik studijních cest do různých evropských zemí i do severní Afriky. Ze všech míst, která navštívil, jej nejvíc nadchla Paříž. Své zkušenosti z ciziny a znalosti několika jazyků následně uplatnil při práci v cestovní kanceláři, v níž byl v roce 1939 pár měsíců zaměstnán jako expediční úředník. V průběhu 30. a 40. let také ilustroval knihy pro významné nakladatelské domy Melantrich či Kuncíř. Kromě dětských knížek – Červená Karkulka Josefa Hiršala nebo Sedm mamlasů Eduarda Petišky – výtvarně ztvárnil například také jedno vydání Osudů dobrého vojáka Švejka.

Sám napsal a ilustroval pohádku Benjamin a tisíc mořských ďasů kapitána Barnabáše, příběh vesnického chlapce s bujnou fantazií, která mu umožní prožít různá dobrodružství s partou námořníků. Knižní ilustrace ale nepředstavovala jediné odvětví, v němž se Šašek uplatnil. Jeho karikaturní kresby dotvářely podobu několika novin a časopisů: například Svobodného slova, Večerníku, Českého slova a jeho nedělní přílohy Kvítko. Po skončení války pak Šašek i se svou první ženou Jindřiškou krátce žil v Jablonci, kde spolu vyráběli dřevěné loutky.

Paříž, Mnichov, Paříž

V roce 1947 začal Miroslav Šašek studovat na École nationale supérieure des Beaux-Art v Paříži, kam se manželé Šaškovi přestěhovali. Do Paříže odjel s předběžnou zakázkou od Kuncířova nakladatelství, pro které měl vytvořit ilustrovaného turistického průvodce po městě. Tato knížka ale měla mít jinou podobu než pozdější autorovy slavné práce z řady This is… Podle Šaškových vlastních slov v ní měla být spousta textu a jen drobné obrázky. S příchodem února 1948 se však situace změnila. Šaškovi se rozhodli, že už se do Československa nevrátí, Miroslav se nechal zaměstnat jako architekt a reklamní grafik a z práce na průvodci sešlo hned v jejích počátcích.

Od roku 1951 Šašek působil v mnichovské redakci Rádia Svobodná Evropa. Ačkoli se s rozhlasovým prostředím do té doby nesetkal, projevil se jako mimořádný talent a velmi schopný redaktor i rozhlasový herec. Vystupoval v mnoha rozhlasových hrách a pořadech, některé z nich později režírovala jeho žena. Kromě toho se Šašek spolupodílel na vydávání redakčního humoristického časopisu Škorpion, ve kterém se objevovaly i jeho kresby.
Šaškovo manželství s Jindřiškou se ale nakonec rozpadlo a Miroslav v roce 1957 odchází z mnichovské redakce zpět do Paříže. Zůstal však externím spolupracovníkem stanice i během 60. let, kdy Svobodná Evropa vysílala jeho fejetony a glosy z cest. Okruh lidí pohybujících se kolem rádia byl pro Šaška velmi důležitý nejen z hlediska pracovního, ale i osobního. Našel zde spoustu přátel a také svou druhou manželkou Annu, která pracovala jako hlasatelka. Bohužel ani druhé manželství Miroslava Šaška nevydrželo a s Annou se po deseti letech v roce 1971 rozvedl.

This is… 

Na prvním ze svých kreslených průvodců začal Miroslav Šašek pracovat krátce po návratu do Paříže v roce 1957 a o dva roky později pak hotová kniha s jeho ilustracemi i textem vyšla nejprve  v londýnském nakladatelství W. H. Allen a brzy poté v nakladatelství McMillan v New Yorku. This is Paris je první z rozsáhlé série knih určených v prvé řadě dětským čtenářům, ale své kouzlo má i pro dospělé. Šašek v ní představuje město na Seině nejen prostřednictvím významných pamětihodností a turistických atrakcí, ale zaměřuje se i na jeho obyvatele a typické figurky místních strážníků, malířů na Montmartru nebo obchodníků a pozornost věnuje i takovým věcem, jako jsou pouliční lampy nebo poštovní schránky.

Jeho Paříž je živoucím velkoměstem a zároveň i fascinujícím světem viděným dětskýma očima. Jednotlivé postavičky i budovy jsou podány s určitou mírou stylizace a zjednodušení, ale rozhodně nejsou primitivní. Naopak vše je zpodobeno do nejmenšího detailu. Ilustrátor si totiž velmi dobře uvědomoval, co pro děti detaily znamenají, a také se o tom zmiňuje v jednom z dochovaných rozhovorů: „Když nakreslím v budově 53 oken namísto 54, zasype mě hromada dopisů. Děti dnes vědí všecko – svět je mnohem menší.“

V roce 1959 následovalo vydání další knihy This is London. Původně bylo plánováno vydání pouze trojice průvodců, posledním zamýšleným městem měl být Řím, ale knížky se setkaly s takovou oblibou, že se jejich počet vyšplhal až na osmnáct titulů. Kromě tří zmíněných měst Šašek kresebně ztvárnil a popsal také New York, Edinburk, Mnichov, Benátky, Izrael, mys Canaveral, Hongkong, Austrálii nebo OSN a mnoho dalších míst. Poslední knížka o historické Británii vyšla v roce 1974.

Od města k městu

Podle smlouvy s nakladatelem měl Miroslav Šašek vytvořit dvě knížky ročně. Pokaždé přijel na konkrétní místo, procházel jím „s očima otevřenýma“, dělal si poznámky a kresebné náčrty věcí, jež mu připadaly typické a charakteristické. Finální ilustrace vznikaly v často nevyhovujících podmínkách hotelových pokojů, které ani vzdáleně nepřipomínaly umělecký ateliér. Přesto se Šaškovi povedlo vytvořit skvělé práce, které spojuje nejen specifický kreslířský styl obrázků městských ulic a budov, ale také postavička malíře s velkými deskami opakující se vždy na začátku a na konci knihy, když do daného města vchází, a pak zase, když z něj odchází. Miroslav Šašek tak do svých knih doslova vložil sám sebe a zobrazil vlastní kočování od města k městu.

Sám svůj život považoval za smutný a tento smutek vkládal do svých „hodně šedých a černých“ obrazů, které paralelně s kresbami také tvořil. Čtenáři jeho knížek ale znali Šaška veselého, hravého a barevného a takového si ho oblíbili. Řada This is… byla přeložena asi do deseti světových jazyků a jednotlivé knihy vycházely v nákladech v řádu desetitisíců v Evropě, Severní i Jižní Americe a v Japonsku. Byly také oceňovány řadou cen.

This is London a This is New York získaly ocenění New York Times za nejlepší ilustrovanou knihu roku, díky This is United Nations byl umělec zapsán na čestnou listinu IBBY a po vydání knihy o San Franciscu mu jeho představitelé darovali klíč od města. Stejně tak Šaškovi chodilo množství nadšených dopisů od jeho dětských čtenářů, kterých si cenil snad ještě více než oficiálních poct. Čtyři z jeho knih – o New Yorku, Izraeli, Benátkách a Irsku – se dočkaly i svých filmových verzí, které jsou vytvořené na základě snímání statických obrazů a jejich „zoomování“ přímo z kreseb.

Pozdě, ale přece

Kromě knížek z řady This is… vytvořil Šašek obrazový doprovod i k dalším dílům: pro výbor exilové poezie Neviditelný domov, verše exulantů 1948–1953, české překlady Básně doktora Živaga od Pasternaka, Solženicynovu Řeč o pravdě nebo anglickou knihu Letters from Pompeii. Sám ještě napsal a ilustroval knihy Stone is not Cold, ve které spojil koláž a kreslenou karikaturu, a Mike and the Modelmakers. Také uspořádal několik výstav svých obrazů. Měl mnoho plánů, uvažoval o dalších svých průvodcích, ale žádné This is Canada, Tokio nebo Stockholm už nevzniklo. Miroslav Šašek zemřel ve třiašedesáti letech v květnu 1980 ve Švýcarsku u své sestry Věry.

Zájem o práce Miroslava Šaška přetrvává až do současnosti. Od roku 2003 jsou znovu vydávány reprinty jeho kreslených knih a znovu se těší velké oblibě – stačí si prohlédnout pochvalná čtenářská doporučení v zahraničních internetových knihkupectvích. Prodávají se kalendáře a grafické listy s Šaškovými ilustracemi, a dokonce existuje i téměř profesionální fanweb zaměřený na umělcovu tvorbu. V českém prostředí již čtvrtým rokem funguje Nadační fond Miroslava Šaška a na letošní jaro se chystá výstava v pražské Galerii Smečky. I když se paní Olga Černá, Šaškova příbuzná, snažila o vydání jeho knížek u nás už dříve, vychází teprve od loňského roku, kdy se jich ujalo nakladatelství Baobab. Po více než padesáti letech se tak čeští čtenáři mohou seznámit s Londýnem a Paříží, jak je viděl, popsal a nakreslil Miroslav Šašek. Je to pozdě, ale přece.

 


Miroslav Šašek: To je Paříž / To je Londýn

à 62 stran; cena 269 Kč, Baobab
www.baobab-books.net
www.sasekfoundation.com