MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2019 červen

UHS udělovala ceny

Praha – Koncem května se v prostorách pražské Pedagogické fakulty UK uskutečnilo výroční setkání členů Uměleckohistorické společnosti v Českých zemích (UHS). Na programu bylo vedle valné hromady i udílení každoročních ocenění a tradiční odpolední odborný diskuzní program.

Laureátem Ceny UHS, která byla za celoživotní přínos oboru udělena již poosmnácté, se stal prof. Lubomír Konečný. Dlouholetý pedagog pražské katedry dějiny umění na FF UK (jeho žákyně Sylva Dobalová před přítomnými pronesla laudatio) a bývalý ředitel Ústavu dějin umění AV ČR, kde odborně působí již od roku 1970, se během svojí profesní dráhy soustředil především na emblematiku, ikonografii a ikonologii. Konečný patří k důležitým zprostředkovatelům myšlení Abyho Warburga (s diplomovou prací věnovanou jeho předchůdcům koncem šedesátých let absolvoval studia na pražské Filozofické fakultě) a jeho následovníka Erwina Panofského, jehož soubor esejí z poloviny padesátých let Význam ve výtvarném umění v roce 1981 přeložil.

Vedle metodologie dějin umění, kterou Konečný na FF UK stále přednáší, patří mezi těžiště jeho zájmu také rudolfinské umění a umění novověku. Své poznatky publikoval převážně formou studií v časopisech, sbornících a kolektivních monografiích, a to jak doma, tak v zahraničí. Šíři Konečného zájmů ilustroval jeho habilitační spis Mezi textem a obrazem: Miscellanea z historie emblematiky (2002) nebo kniha Za horou najdeš údolí: studie o ikonografii Útěku do Egypta v umění pozdního středověku a renesance (2005). „Nebaví mě opakovat tytéž věci, ale dělat něco – a pak zase něco úplně jiného. Neumím se jednou záležitostí zabývat roky. Fascinuje mě různost a snažím se s tím něco provést,“ pronesl na to konto v rozhovoru pro revue Souvislosti v roce 2008.

Za významný badatelský počin v uplynulém roce ocenila UHS Cenou Josefa Krásy, která je určená kunsthistorikům do 40 let, Věru Vostřelovou (roz. Laštovičkovou). Ta vloni publikovala monografii věnovanou bavorskému architektovi, jenž se výrazně zapsal do zdejších dějin architektury i památkové péče, Zkamenělá hudba. Tvorba architekta Bernharda Gruebera: 1806–1882. S prací věnovanou Gruberovi Vostřelová absolvovala magisterské studium již na Ústavu dějin umění FF UK v roce 2008 (obor vystudovala společně s klasickou archeologií) a následně získala pod vedením Jindřicha Vybírala, který také pronesl laudatio, doktorát na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Právě českoněmecké vztahy v průběhu 19. století v oblasti architektury představují Vostřelové hlavní zájem, jak dokázala již ve výstavě a knize Cizí dům? Architektura českých Němců 1848–1891 (2015).

Odpolední diskuse se věnovala jednomu z věčných vnitřních problémů oboru dějin umění, a to jeho společenské zodpovědnosti. Konkrétně pak panelisté rozebírali zejména univerzitní výuku a možnosti uplatnění absolventů a také komercionalizaci v souvislosti s hranicemi mezi uměním a zábavou.