MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2015 březen

Umělec má cenu

Praha – „My, letošní porota, jsme se rozhodli, že bude dobré posunout svou pozornost jinam a dál – mimo centrum, a v dlouhých diskusích, kdesi mezi Prahou a Olomoucí, jsme se rozhodli udělit letos Cenu Vladimíru Havlíkovi,“ čteme v prohlášení poroty ceny pro umělce nad 35 let – „Ceny od Martina Zet pro Karla Malicha“. Vladimír Havlík porotu přesvědčil především svou energičností a zápalem. Dalšími finalisty byli Zbyněk Baladrán a Karel Malich.

„Důležité se nám zdá, že Havlík je solitér, který se po celý život pohyboval mimo hlavní proud zájmu, geograficky i výrazově. Jinými slovy: domníváme se, že Havlík je motivujícím Laureátem, který, tak jako ve své nejznámější akci s názvem Pokusná květina (1981), doslova věnuje velkou pozornost a energii svému okolí,“ čteme v oficiálním zdůvodnění, které pro slavnostní večer připravila trojice porotců: fotografka a finalistka Ceny Jindřicha Chalupeckého Lucia Sceranková, historička umění Anežka Bartlová a kurátor Lumír Nykl.

Vladimír Havlík vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, kde dnes také pedagogicky působí. Známé jsou jeho poetické akce v přírodě z 80. let zachycené na černobílých fotografiích, které do povědomí současné umělecké scény výrazně vepsala Barbora Klímová, když je spolu s dalšími performancemi ze 70. let znovu realizovala ve změněném kontextu současnosti. V 90. letech pak Havlík osobitým způsobem pracoval s kresbou a konceptuálně pojatou malbou a dodnes se věnuje také performanci.

Na základě veřejného hlasování byl dále za rok 2013 v kategorii umělecké dílo oceněn projekt Adély Babanové Návrat do Adriaportu (GHMP), samostatnou výstavou roku 2013 se stalo To nejhorší z Martina Zet (Divus) a za skupinovou výstavu Obrazy a předoobrazy (GHMP) byl šerpou a karafiátem oceněn kurátor Karel Císař. Tradičně je cena udělována vždy na podzim a ohlíží se za uplynulými dvanácti měsíci, tentokrát se však její vyhlášení o několik měsíců opozdilo.

Tradice udílení ceny pro umělce starší 35 let začalo v roce 2007 z iniciativy Dominika Langa a Martina Mazance. Jejím cílem je upozornit na autory, jejichž práce je pro mladé tvůrce, kritiky a kurátory inspirativní. I proto v porotě, stejně jako v širokém okruhu nominátorů jsou jen osoby mladší 35 let. Cena je vždy pojmenována po loňském laureátovi, tím loňským byl tedy Martin Zet. Zet se ovšem rozhodl věnovat ocenění svému tehdejšímu spolufinalistovi Karlu Malichovi. Odtud tedy onen letošní poněkud krkolomný název ocenění.