MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2014 prosinec - leden

Vyhráli Štětina a Kapelová

  • Datum / 17. 12. 2014
  • Autor / Ledvina Josef
  • Rubrika / zprávy

Praha/Žilina – Cenu Jindřicha Chalupeckého určenou umělcům do 35 let získal letos Roman Štětina. Z pětice finalistů – vedle Štětiny Richard Loskot, Lucia Sceranková, Martin Kohout a Tereza Velíková – jej vybrala mezinárodní porota v čele s Holly Block, kurátorkou The Bronx Museum of the Arts. Slavnostní ceremoniál se odehrál v režii Jana Nebeského ve Studiu hrdinů ve Veletržním paláci Národní galerie v Praze.

Roman Štětina (*1986) studoval na Ústavu umění a designu v Plzni a na pražské AVU. Jeho tvorbě dominuje práce se zvukem, někdy ve vazbě k pohyblivému obrazu. Zvláště silný vztah si našel ke stárnoucímu médiu rádia, a to i v jeho lokálním zhmotnění v historické budově Českého rozhlasu v Plzni.

Svůj příspěvek do výstavy finalistů pojmenoval Štětina Ztracený případ. V samotném Veletržním paláci (výstavu je možné navštívit do 4. ledna) je přitom k vidění pouze plakát, který nechal navrhnout domácího klasika oboru Zdeňka Zieglera. Ten návštěvníky zve na promítání filmu, jež probíhá po dobu trvání výstavy v kině Ponrepo Národního filmového archivu. Snímek samotný je pak hodinovou filmovou koláží sestříhanou ze všech dílů detektivního seriálu s poručíkem Columbem. „Porota oceňuje významovou bohatost a experimentální povahu Štětinova projektu. Autorův film pracuje s obrazovým a zvukovým střihem, odvíjí se v čase, jež skrze dekonstrukci a filmovou koláž inscenované historie přetváří v mnohovrstevnatý příběh,“ okomentovala výběr laureáta Holly Block.

Odměnu pro vítěze Ceny Jindřicha Chalupeckého představuje sto tisíc korun na realizaci výstavy, šestitýdenní rezidenční pobyt v New Yorku a letos poprvé i hmotná cena navržená Maximem Velčovským. Ta se však v rukou Romana Štětiny dlouho neohřála. Laureát ji totiž k překvapení publika i pořadatelů ještě v průběhu ceremoniálu vydražil. Padesát pět tisíc, jež improvizovaná aukce vynesla, hodlá Štětina rozdělit mezi zbylé finalisty, na něž se po oznámení vítěze podle něj často neoprávněně zapomíná. Vítězem aukce byl zástupce J&T Banky, která je sponzorem pořádající Společnosti Jindřicha Chalupeckého.

Porota zároveň ocenila „vysokou uměleckou úroveň“ výstavy finalistů, jež podle ní „odpovídá současné mezinárodní praxi“. Neopomněla vyzdvihnout výstavní instalaci navrženou Tomášem Svobodou. Ta má letos sympaticky střídmou podobu, jež nechává v separátních „bílých krychlích“ vyznít díla samotná.

Už na konci října byla vyhlášena vítězka slovenského protějšku Ceny Jindřicha Chalupeckého, tedy Ceny Oskára Čepana. Stala se jí slovenská umělkyně Jana Kapelová. Porota, jíž předsedal kurátor budapešťské Trafó Gallery Áron Fenyvesi, jí ve finále dala přednost před Jaroslavem Kyšou, Matějem Smetanou a Martinem Kochanem.

Jana Kapelová absolvovala magisterské studium na pedagogické fakultě Trnavské univerzity a v ateliéru intermédií na Akademií umění v Bánské Bystrici. V loňském roce dokončila doktorské studium na Vysoké škole výtvarného umění v Bratislavě v ateliéru videa a multimediální tvorby pod vedením Anny Daučíkové. V současnosti působí na pražské AVU jako asistentka Ateliéru nových médií II.

Práce Kapelové má zpravidla společensky či institucionálně kritický rozměr, většinou však tak či onak spjatý s jejím vlastním profesním životem či životem lidí jí blízkých. Na výstavě finalistů ceny v Nové synagoze/Kunsthalle v Žilině představila videoinstalaci, na jejímž vzniku se podílel i její otec Ján Kapel. Porota ve svém zdůvodnění vyzdvihla schopnost díla „zprostředkovat univerzální brikolérsku zkušenost obyvatel střední Evropy ve velmi osobním rodinném námětu; to, jak nahlíží přes konkrétní případovou studii na obecnější vztahy mezi lidskou prací a pocitem sebenaplnění, a jak rozšiřuje definici umění na privátní prostředí.“

Vítězka Ceny Oskára Čepana získá šestitýdenní rezidenční pobyt v New Yorku, finanční odměnu 2600 eur a po návratu z rezidence možnost realizovat výstavu v „prestižní výstavní instituci na Slovensku“. Cenu pořádá Nadácia – Centrum súčasného umenia a letos proběhla po devatenácté. Loňským laureátem byl Radovan Čerevka, předtím ji získali kupříkladu Svätopluk Mikita, Pavlína Fichta Čierná nebo Ilona Neméth.