MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2010 září

Výroční zprávy

Praha – Pro Národní galerii byl rok 2009 především rokem velkých nákupů. Na jaře NG za 27,3 milionu korun vykoupila 9 obrazů starého umění z majetku Lobkowiczů (podrobněji AA 2009/4) a koncem roku pak za 31,1 milionu korun 6 obrazů a prací na papíře ze sbírky Emila Freunda. Mezi získanými díly je i obraz Parník na Seině od Paula Signaca, který by na mezinárodním trhu s uměním stál přes 40 milionů korun. Jako kulturní památka však obraz nemohl být vyvezen do zahraničí a Národní galerie na něj měla předkupní právo (o restituci Freundovy sbírky podrobněji v AA 2008/9). Nákup obou souborů byl financován převážně z programu ISO ministerstva kultury.

Největším problémem, kterému galerie podle Milana Knížáka v loňském roce čelila, byla vzrůstající cena energií. Oproti plánovaným 33 milionům NG za osvětlení, vytápění a klimatizaci svých budov vydala 46 milionů korun. Takto dramatický nárůst je ve skutečnosti pouze optický, neboť NG ve svém rozpočtu nezohlednila otevření Schwarzenberského paláce na jaře 2008 a dál operovala s hodnotami za rok 2007. V meziročním srovnání náklady na energie v roce 2009 vzrostly o necelých 8 procent.

NG loni hospodařila s rekordními 411 miliony korun. O rok dříve měla k dispozici o 62 milionů korun méně. Většina z této částky však byla určena na výše zmíněné akvizice. Na vstupném galerie utržila 17,5 milionu korun, což je nejméně od roku 2002, kdy byla část jejích expozic uzavřena kvůli povodním. Rekordní byl pro NG rok 1998, kdy příjmy ze vstupného činily 36,3 milionu korun. „Kdybychom necítili dopady světové ekonomické krize, prohlásil bych tento rok za velmi úspěšný,“ hodnotí rok 2009 Milan Knížák.

Brno – Ekonomickou krizi zmiňuje ve svém úvodním slově i ředitel Moravské galerie Marek Pokorný: „Dopady [krize] se zatím podařilo v oblasti hlavní činnosti Moravské galerie v Brně v roce 2009 negovat efektivním využíváním zdrojů, vyšší produktivitou práce, zvýšením podílu příjmů ze vstupného a poskytování služeb na celkové bilanci („efekt Mucha“) a plánováním. Jistá obezřetnost se vyplatila zejména v příznivějším vstupu do roku 2010, který je předzvěstí větších ekonomických turbulencí a předpokládaných škrtů v rozpočtu do budoucna.“ Efektem Mucha Pokorný míní úspěšnou výstavu Alfonse Muchy, která na podzim 2009 do MG přilákala 15,7 tisíc návštěvníků. Celkem galerie loni na vstupném utržila 1,7 milionu korun, což je o 500 tisíc víc než v předchozím roce. Celkový rozpočet MG pro rok 2009 byl necelých 105 milionů korun, o 15 milionů víc než o rok dřív. Na nové akvizice galerie stejně jako v roce 2008 vydala pouhých 85 tisíc korun.

Olomouc – Ačkoliv zřizovatelem Muzea umění Olomouc je rovněž ministerstvo kultury, na rozdíl od Moravské galerie je současně výrazně podporováno i krajem. Olomoucký kraj na činnost muzea loni přispěl téměř 30 miliony, datace ministerstva činila necelých 47 milionů korun. Jen pro srovnání: Jihomoravský kraj MG v roce 2009 podpořil pouhými 190 tisíci korun. Dohromady Muzeum umění Olomouc loni hospodařilo s částkou 92,2 milionu korun. Rok zakončilo přebytkem 1,2 milionu korun. Muzeum uvádí, že dary a nákupy získalo umělecká díla za více než 17,4 milionu korun, přičemž dary se podle tiskového mluvčího na této částce podílely více než 50 procenty. Kolik činily příjmy ze vstupného, výroční zpráva neuvádí.

Ministerstvo kultury na činnost všech tří jmenovaných muzeí loni vynaložilo 406 milionů korun (nepočítaje v to zmiňované mimořádné dotace z programu ISO). Na zrušení vstupného do jejich stálých expozic by bohatě stačilo navýšit tuto částku o pouhých 5 procent.