MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2015 září

Zapomeňte na Zrzavého

Praha – Nejvyšší kontrolní úřad v červenci zveřejnil zprávu o hospodaření Národní galerie, Národní knihovny a Národní technické knihovny, ve které konstatoval, že ve všech třech institucích shledal nedostatky při zadávání veřejných zakázek.

NG například v květnu 2011 bez řádného výběrového řízení zadala zakázku na ostrahu všech svých objektů v celkové výši přes 181 milionů korun (částku zpráva NKÚ neuvádí, lze ji však dohledat ve Věstníku veřejných zakázek). Smlouvu s firmou Securitas navíc Milan Knížak podepsal předposlední den ve funkci, doslova v předvečer oficiálního jmenování Vladimíra Rösela novým generálním ředitelem.

NKÚ galerii dále kritizuje za nehospodárné vynakládání prostředků na právní služby, omezení veřejné soutěže při zadávání transportů sbírkových předmětů, nárůst nákladů na zahraniční pracovní cesty, nevyužívání dvou automobilů k „plnění svých funkcí“ či nedodržování termínů pro vyúčtování hotovostních záloh. Přinejmenším v části případů jde zjevně jen o formální pochybení. Ze zprávy také není jasné, zda kontroloři například u kritizovaných zahraničních cest zohlednili, že NG je příjemce řady grantů, ve kterých jsou prostředky na cestovné zpravidla účelově vázané.

Jako hlavní zjištění NKÚ veřejnosti prezentoval informaci, že ve sbírce NG chybějí desítky sbírkových předmětů. Tisková zpráva úřadu o závěrech kontroly ve všech třech jmenovaných národních institucích nese bulvární titulek: „Národní galerie půjčila obraz na výstavu, dva roky po vrácení zjistila, že ho nemá. Trestní oznámení podala po 13 letech.“ Kontroloři ve své zprávě vyšli z inventarizace, která probíhala mezi lety 2002–2012 a jejíž závěry již dříve mělo k dispozici Ministerstvo kultury.

Podle NKÚ nebylo při inventarizaci nalezeno třicet jedna kreseb, jeden obraz, jedna bronzová socha a několik set grafik (celkový počet navyšují grafická alba, ve kterých byl každý list evidován zvlášť). Nejcennějším postrádaným kusem je raný pastel Jana Zrzavého nazvaný Zeyerova zahrada, který byl naposledy vystaven v roce 1999 na výstavě v Amsterodamu. „Po ukončení výstavy galerie podle dokumentů převzala kresbu od přepravní společnosti, po dvou letech ale zjistila, že jí kresba chybí,“ uvádí zpráva NKÚ. V roce 2007 měla být kresba zařazena na Zrzavého výstavu ve Valdštejnské jízdárně – objevuje se dokonce v průvodci výstavou. Nepodařilo se ji však dohledat a na výstavě byla nakonec nahrazena pozdější variantou téhož námětu.

Ředitelka Sbírky kresby a grafiky Alena Volrábová zdůrazňuje, že nedohledaných děl je vzhledem k celkovému rozsahu sbírky velice málo: „Sbírkový fond grafiky čítá cca 300 tisíc exponátů, sbírka kresby cca 60 tisíc a poměr nedohledaných děl k objemu sbírky je čtyři promile.“ Upozorňuje také na to, že předchozí inventarizace v obou fondech proběhly na konci 60., respektive 70. let. „Inventarizace je práce náročná na pozornost a i malá chyba může mít za následek nedohledání exponátu. Kromě nedávno nalezených kreseb se od roku 2014 do 2015 našlo dvanáct grafik. Důvod nedohledání byly právě administrativní chyby nebo chybné uložení,“ dodává Volrábová.

Její slova potvrzuje i to, že v letech, kdy inventarizace probíhala, byly nálezy dosud neevidovaných děl zdaleka největším zdrojem „rozšiřování“ sbírek NG. Ve výročních zprávách z let 2006 až 2010 je zmiňováno víc než 120 takovýchto nálezů, nepočítaje v to fotografie a architektonické plány. Byly mezi nimi například tři grafiky Paula Gauguina, dvoumetrová kresba Václava Brožíka či sádrové odlitky Gutfreundovy Úzkosti a Švecova Motocyklisty.